Ottův slovník naučný/Parmenidés
| Ottův slovník naučný | ||
| Parmelia | Parmenidés | Parmenión |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Parmenidés |
| Autor: | Gustav Zába |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 247. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Parmenidés |
|
Parmenidés, filosof řecký z Elee, hlava školy eleatské (* mezi 520–515), formuloval pojem bytí jako absolutní, dokonanou jsoucnost, neschopnou zmenšení nebo zvětšeni, jako ἕν καὶ πᾶν, a důsledně s tím prohlásil dojmy smyslné za klamný zdaj a nevěcné míněni lidské. Proto jest u něho dvojí výklad filosofický: jeden co do pravdy, druhý výklad přírody jako fenomenu. P. bývá označován jako žák Xenofanův. Se svým přítelem a žákem Zenonem podnikl, maje 65 let, cestu do Athén, kde se setkal se Sokratem. Rodné své obci dal zákony. U svých krajanův byl velice vážen pro svou učenost a povahu. Spis jeho περὶ φύσεως se ztratil až na zlomky, které sebral Karsten (Philosoph. graecorum reliquiae, sv. I. díl 2., Amsterdam, 1835) a Stein (Symbola philologorum Bonnensium in honorem Ritschelii, Lip., 1864–67). K lit. srv. Dauriac, Les origines logiques de la doctrine de Parménide (»Revue philosophique«, 1883); Baumker, Die Einheit des Parmenidischen Seienden (»Jahrb. f. Philolog.«, 1886). Ostatně v. Eleaté. Zb.