Ottův slovník naučný/Pape

Údaje o textu
Titulek: Pape
Autor: Václav Rosický
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 164. Dostupné online
Licence: PD old 70

Pape: 1) P. Wilhelm, klass. filolog něm. (* 1807 v Berlíně – † 1854 t.). Byl prof. gymnasijním v Berlíně. Sepsal: Etymologisches Wörterbuch d. griech. Sprache (Berlín, 1836); Handwörterbuch d. griech. Sprache (Brunšvik, 1842 sl., 3. vyd. opatřili Benseler a Sengebusch, 1875–80, k tomu: Wörterbuch d. griech. Eigennamen, 2. vyd. opatřil Benseler, 1863–70).

2) von P. Alexander August Wilhelm, generál pruský (* 1813 v Berlíně – † 1895 t.). Vstoupil do vojen. služeb pruských r. 1830 a stal se r. 1856 velitelem kadetní školy postupimské. Roku 1866 účastnil se vojny prusko-rakouské jakožto plukovník a vynikl statečností u Sadové. Ve válce něm.-francouzské r. 1870–71 velel první divisi gardové pěchoty, jež měla důležitý úkol v bitvách u Saint-Privatu, Beaumontu a Sedanu; při obležení Paříže P. obsadil Saint-Denis a severní frontu Paříže. Po válce ponecháno mu velení jeho divise, r. 1880 jmenován generálem pěchoty, velel pak různým sborům, načež r. 1888 stal se gen. plukovníkem s hodností gen. polního maršálka a vojenským guvernérem berlínským. Roku 1895 odebral se na odpočinek.

3) P. Eduard, malíř něm. (* 1817 v Berlíně). Byl žákem Gerstovým na akademii berlínské a první jeho vynikající prací jest dekorativní výzdoba římské galerie nového musea. Po cestách po Švýcarsku, Tyrolsku a Italii byl jmenován professorem akademie berlínské pro krajinářství. Z obrazů jeho nejoblíbenější jsou jeho pohledy švýcarské, vynikající koloritem a romantickým rázem; nejznámější z nich jsou: Pohled na jezero Čtyřkantonské; Ledovec Grindelwaldský; Montreux; Jezero Brienzské; Vodopád Rýnský; Seelisberg; Lago Maggiore; Jezero Genevské od Villeneuve; Mlýn v horách jurských; Pohled na jezero Gardské; Bordighera a j.

4) P. Karl Ferdinand, observátor při hvězdárně altonské (*4. led. 1834 ve Verdenu v Hannoversku – † 27. května 1862 v Altoně), studoval původně theologii v Erlankách, od r. 1853 math. a fysiku v Gotinkách, r. 1855 hvězdářství v Berlíně. Byl zaměstnán při dánském měření stupňovém a r. 1856 ustanoven observátorem v Altoně. Vykonal pozorování týkající se drah planetoid, parallax (mimohledů) a určování základních poloh. Srovnal chyby při methodě sluchové s chybami při užívaní chronografu (»Astr. N.«, 1860) a dokázal identitu vlasatice 1790 II. s vlasaticí Tuttleovou, objevenou r. 1858. VRý.