Ottův slovník naučný/Pantograf

Ottův slovník naučný
Pantoflíčky	Pantograf	Pantomimus

Údaje o textu
Titulek:	Pantograf
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 156–157. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Pantograf

Č. 3000. Pantograf.

Pantograf čili jeřábek, přístroj ku přenášení kresby nebo mapy z poměru jednoho do poměru druhého, tedy buď k jejímu zvětšení nebo zmenšení. Vynašel a popsal jej poprvé Christoph Scheiner r. 1635 v knize Pantographia, seu Ars delineandi res quaslibet. Obvyklý tvar jeho zakládá se na čtyřech obyčejně dřevěných, v rovnoběžník sestavených pravítkách AB, BC, CD, DA, tak že všecky mohou otáčeti se kolem spojných bodův A, B, C, D. Pravítka či lišty AB a DC jsou opatřeny stejným počtem otvorů tak, aby bylo lze upevniti pravítko páté EF v libovolné vzdálenosti mezi AD a BC. Je-li roh C upevněn na kreslířské desce jakožto střed otáčivosti (pivot), jest v rohu úhlopříčně protějším upevněn hrot, který pomocí držadla vede se po obrysech výkresu, jejž třeba zmenšiti, při čemž rohy B a D volně pohybují se buď na kuličkách nebo kolečkách. Pravítko FE opatřeno jest v průsečíku s AC v bodě G kreslicí tužkou, tak že poměr GC:CA rovná se poměru, ve kterém chceme zmenšovati originální kresbu. I toto pravítko EF má řadu otvorů pro vsunovaní kreslicí tužky G. Při zvětšování naopak bod G jezdí po obrysech výkresu, kdežto A kreslí zvětšení. Všecky p-y jsou založeny na tomto principu a různí se jen některými podrobnostmi za účelem přesnějšího praktického provedení a snazšího zacházení s přístrojem. Tak při t. zv. p-ech visutých, jež vynalezl Sprenger v Berlíně, odpadá příčka AD a ostatní pravítka visí pomocí drátu na jeřábovitém podstavci, tak že jen kreslicí hrot spočívá na podkladě kreslířském; podstavec sám upevňuje přístroj. Aby vodorovnost p-u byla zajištěna, jest opatřen libellou. P. slouží spíše k redukci než ke zvětšení, poněvadž zvětšováním kresby zvětšují se a tudíž více vynikají také její chyby a nedostatky, kdežto zmenšováním i chyby se menší, po případě zanikají a zůstávají jen poměry linií. Velmi jemných kreseb lze dosíci p-em při zmenšení velmi silném.