Ottův slovník naučný/Palatin
| Ottův slovník naučný | ||
| Palatia | Palatin | Palatín |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Palatin |
| Autor: | Ladislav Brtnický |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 88. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Palatin (Řím) |
|
Palatin (Mons Palatinus), jeden ze sedmi pahorků, na kterých rozkládá se Řím. Na P-u dlužno hledati původní osadu římskou. Na záp. svah P-u, kde byla jeskyně Lupercal a svatý fík Ruminalský, klade pověst zachráněni Romula a Rema a na jihu pahorku ukazována byla chatrč pastýře Faustula, který oba blížence vychoval. Na P-u byla starodávná svatyně Victorie, Jova Vítěze a Kybely, jejíž idól zde uložen. Za republiky mnozí vynikající občané zde bydlili (Catullus, řečník Crassus, Cicero a j.). Císař Augustus zbudoval na P-u skvostný chrám Apollinův, obklopený sloupením, ozdobený skvostnými sochami; při něm bibliotéku latin. a řeckou, v níž stála obrovská socha Apollinova a chrámek bohyně Vesty. Sám Augustus na P-u bydlel a jeho dům, rozšířený od následujících císařů, stal se nejvýznamnější budovou P-u. Proměnil se během dob v nádherné sídlo panovnické, jehož název Palatium nabyl všeobecného významu »palác«. Tiberius měl svůj rodný dům na západě P-a. Odtud celý komplex paláce dělil se na dům Augustův a dům Tiberiův, oba chodbami spojené. Caligula rozšířil palác na severu, prodlouživ plochu P-a umělými substrukcemi, ba vystavěl i vysoký most z P-u na Kapitol. Nero svůj příbytek z P-u šířil až na protější výšinu Esquilinskou, zařídiv skvostně svůj zlatý dům. Nádherně přestavěl střed paláce Domitián; peristyl jeho stavby měl přes 3000 m2. Od něho pochází přistavěné stadium, podlouhlý prostor, obklíčený sloupením, ozdobený sochami a sloužící k procházkám. Mnoho přistavěl na vých. straně Septimius Severus (ok. r. 200 po Kr.); pod P-em na jihu postavil ozdobné průčelí svých staveb, t. zv. Septizonium, jehož malebné trosky trvaly až do r. 1588. Palác pustl, když ke konci starověku císařové přestali v něm bydliti. Nicméně ještě na počátku středověku bydlili v něm někteří papežové. Pak trosky jeho, ničené lámáním kamene, měnily se v zahrady. Z těch pověstna byla zahrada Farneská, jejíž vlastník, vévoda Parmský, r. 1721–28 vykopal čásť domu Flaviova (Domitianova), ale mramorové ozdoby jeho nešetrně odvezl. Z částí v XIX. stol. vykopaných pozoruhoden t. zv. dům Livie, manželky Augustovy, s pěknými obrazy na omítce, a dům »Gelotiův«, kde vychováváni byli sluhové císařští. V něm zajímavé jsou nápisy škrabané po stěnách jmenovitě karikatura ukřižovaného Krista s oslí hlavou. Nyní jest P. se všemi troskami majetkem státu. Západní čásť dosud neodkopána. Srv. L. Brtnický, P. (v progr. gymn. v Hradci Kr. 1893, 1894); E. Graf Haugwitz, Der P., seine Geschichte und seine Ruinen (Řím, 1901). -tn-