Ottův slovník naučný/Palamédés
Ottův slovník naučný | ||
Palais-Royal | Palamédés | Palamedes |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Palamédés |
Autor: | Vladislav Kalousek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 86. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Palamédés |
Palamédés, v řec. mythu syn Naupliův a Klymenin, z Euboie neb z Argu, žák Chirónův, přispěl k tomu, by Odysseus a Achilleus účastnili se výpravy do Troje, jíž sám se účastnil s 30 loďmi. Homér ho nejmenuje, pozdější (Dictys, Darés a j.) uvádějí jej často, přenášejíce naň příběhy a funkce jiných vůdců; ba P. přejal prý i na čas vrchní velení za Agamemnona. Zahynul smrtí násilnou návodem Odyssea, jenž jej spustil do studny za domnělým pokladem, načež jej kamením zasypal; anebo zakopal na místě P-dova stanu zlato, načež udal, že P. chtěl za to Řeky Priamovi zraditi, pročež P. vojskem zabit. Všeobecně slaven P-dův důvtip a naň vznášena celá řada vynálezů: písmena, číslice, míry a váhy, mince, výpočet západu a východu hvězd, rozdělení času dle hodin, měsícův a let, pořad hostin, poměr míšení vína (1:3), sešikování vojska, znamení ohněm, psané zákony, hudba, řečnictví, vrhcáby, kostky. Správně tedy jméno odvozuje se od Palama-médés, kdež παλάμη = τέζη. Pohřben prý byl na hoře Lepetymnu u Methymny, kdež měl svatyni; o podobném svědčí název strmé skalní hory Palamidi nad Nauplií. E. Curtius vykládá jej asi správně jako zosobnění foinické kultury, ze kteréžto příčiny od domácích bohatýrů nenáviděn. klk.