Ottův slovník naučný/Palais-Royal

Ottův slovník naučný
Le Palais	Palais-Royal	Palamédés

Údaje o textu
Titulek:	Palais-Royal
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 86. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Palais-Royal

Palais-Royal [palé roajál] »královský palác«, histor. z nejvýznamnějších budov pařížských. Původní stavbu dal zříditi kardinál Richelieu r. 1629–36 dle plánů Jacquesa Lemerciera a odkázal ji r. 1642 králi, po jehož smrti obývala palác téhož vdova Anna Rakouská se svými syny Ludvíkem XIV. a Filipem Orléanským, jemuž později palác, zvětšený od Fr. Mansarta, připadl; po té zůstal v majetku rodiny orléanské. Po požáru opery r. 1763 znova byl rozšířen od arch. P. L. Moreaua a za Ludvíka Filipa zvaného Egalité (1781–86) zahrada paláce obemknuta kolonádami, jež pronajaty kupcům a kavárníkům, jejichž místnosti záhy staly se střediskem nespokojenců. Zde řečnil Camille Desmoulins k lidu, jenž odtud táhl na bastillu. Za Napoleona III. sídlil zde princ Jérôme, načež v květnu r. 1871 za kommuny jižní křídlo požárem zničeno. Teď je P.-R. sídlem státní rady (conseil d'état). Do dnes kolonnády paláce jsou pronajaty obchodníkům, zvl. zlatníkům a klenotníkům, pak jsou tu četné restaurace a kavárny, ačkoli čilý ruch, který tu panoval ještě do císaře Napoleona III., víc a více stěhuje se na boulevardy. V jz. části paláce nalézá se Théâtre-Français, na sz. rohu Théâtre du P.-R., zbudované r. 1783 pro vaudevilly a frašky.