Ottův slovník naučný/Pásmo

Ottův slovník naučný
Pasman	Pásmo	Pásmo rozvojové

Údaje o textu
Titulek:	Pásmo
Autor:	Julius Philipp, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 293. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Pásmo: 1) P. nebo pás (zóna), v mathem. zeměpise pruh země omezený kruhy rovnoběžnými s rovníkem. Rozeznáváme trojí p.: 1. horké po obou stranách rovníku až po oba obratníky; 2. dvě mírná p-ma: a) severní mezi obratníkem Raka a sev. kruhem polárním, b) jižní mezi obratníkem Kozorožce a jižním kruhem polárním; konečně 3. dvě p-ma studená: a) severní či arktické mezi sev. kruhem polárním a sev. pólem (točnou), b) jižní čili antarktické mezi jižním kruhem polárním a již. pólem. – Každé p. vyznačuje se jiným podnebím, jak patrno už z jejich pojmenování.

2) P. jest název jedné části předýnka, přediv bavlněných, lněných, vlněných atd. Přediva tato přicházejí do obchodu v přadenech, která zvláštní nitkou, pásemnicí zvanou, rozdělena jsou na několik pásem. Tato pásemnice má ten účel, aby pásma při zpracování se nerozcuchala. Každá hospodyně uvíjí z předýnka po částech, které se nazývají pásma, klubko. Také tkalci musí při t. zv. soukání, t. uvíjení rozličných přediv na cívky, oddělovati od předýnka pásemnici po pásemnici, aby se zabránilo zamotání neb rozcuchání celého předena a tím zbytečné odpadky. Pásemnice tyto řídí se dle druhu přediv. U přediva bavlněného bývá jich 7 i více, u přediva lněného 10, 12, 20, 30 až 60 a u přediva z ovčí vlny 5–10 atd. Ppp.