Ottův slovník naučný/Ordo

Ottův slovník naučný
Ordinovati	Ordo	Ordo judiciarius

Údaje o textu
Titulek:	Ordo
Autor:	Josef Miroslav Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 845. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Ordo, řád, stav. Ve smyslu politickém rozuměla se v Římě slovem tím třída občanů majících jistý vliv politický a jistou vážnost. Rozeznávaly se stavy dva: stav senátorský (o. senatorius) a stav rytířský (o. equester). Proti těmto dvěma stavům stály široké vrstvy lidové (plebs). Na sklonku republiky příslušnost k jednomu z obou stavů kromě jiných podmínek (v. Senatus, Equites) byla vázána také minimálním jměním (censem), a to pro senátory jedním millionem sesterciů, pro rytíře 400.000 šest. V této době ve stavu rytířském zastoupeni byli hlavně velkokapitalisté, kteří měli v nájmu státní důchody (t. zv. publicani). Mimo to výrazem o. značí se třída lidí, kteří mají stejné postavení sociální neb vykonávají touž živnost, na př. o. libertinorum (stav propuštěnců), o. scribarum (stav písařů) a j. Pk.

O., v přírodopise řád, v. Soustava rostlinná a živočišná.