Ottův slovník naučný/Opatovice
| Ottův slovník naučný | ||
| Opatov | Opatovice | Opatovický homiliář |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Opatovice |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 787. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Opatovice |
|
| Související články ve Wikipedii: Opatovice (Červené Pečky), Opatovice (Hrdějovice), Opatovice (okres Brno-venkov), Opatovice (okres Přerov), Opatovice (Světlá nad Sázavou), Opatovice (Vyškov), Opatovice (Zbýšov), Opatovice I, Opatovice II, Opatovice nad Labem, Velké Opatovice |
|
Opatovice: 1) O., ves v Čechách při Vltavě, hejtm. Čes. Budějovice, okr. a pš. Hluboká, fara Hosín; 15 d., 133 ob. č. (1890), kaple a opodál Nová obora a Stará myslivna. — 2) O., ves t., hejtm., okr. a pš. Čáslav, fara Zbyšov; 31 d., 173 ob. č. (1890), kostel, 2tř. soukr. šk. a superintendentura evang. církve a opodál »Doudovský« mlýn. — 3) O., ves t., hejtm. Kutná Hora, okr., fara a pš. Uhlíř. Janovice; 38 d., 226 ob. č. (1890), hájovna. — 4) O., ves t., hejtm. a okr. Kut. Hora, fara a pš. Červ. Janovice; 86 d., 481 ob. č. (1890), kaple, mlýn, myslivna a část obce Zavadilka. — 5) O., ves t., hejtm. a okr. Kolín, fara Nebovidy, pš. Červené Pečky; 36 d., 230 ob. č. (1890); myslivna. — 6) O., ves t., hejtm., okr. a pš. Ledeč, fara Světlá n. S.; 18 d., 124 ob. č. (1890). — 7) O. nad Labem, far. ves t., stanice žel. dráhy Pardubice–Král. Hradec, hejtm. a okr. Pardubice; 98 d., 911 ob. č. (1890), kostel sv. Vavřince, 5tř. šk., pš., telegraf, četn. stanice, v býv. cukrovaru král. zemská donucovací pracovna, továrna na umělá hnojiva, dva mlýny a zemědělství. Odtud vede »opatovická stoka čili kanál nebo průplav« k Bohdanči a pod Semínem vtéká do Labe. Na stoce 15.7 km dlouhé, postaveno několik mlýnův. — Opatovický klášter zal. Vratislav II. (snad r. 1085) povýšiv na samostatné, na Břevnovu nezávislé opatství malou filiálku (cella) břevnovskou, kterou tu zřídil jakýsi Mikulec. Prvním opatem byl Ondřej (též Oneš). Klášter četnými nadacemi českých knížat i králův a také české šlechty značně bohatl a rychle zkvétal, odkudž vznikla pověst o domnělém jeho pokladu (Hájek). Roku 1143 papežský legát Guido způsobil resignaci a novou volbu opata Blažeje. Za opata Myslocha r. 1152 byly položeny základy k přestavbě kláštera, jenž potom slavně vysvěcen od biskupa Daniele na den sv. Vavřince (patrona kláštera) r. 1163. R. 1227 byl tu pochován markrabě mor. Vladislav. Z opatů nejznámější je letopisec Neplach (v. t.). R. 1415 vyplenili klášter z neznámých příčin Jan ml. Městecký z Opočna a Otto z Bergova, opata Petra Lazura umučili a mnichy rozehnali. Klášter dle dohody krále s arcibiskupem byl r. 1416 uveden v předešlý stav, ale již r. 1420 osadil jej lid Jana Městeckého a Hynka Červenohorského z Náchoda; útoky Hradeckých r. 1420 a 1421 sice byly odraženy, ale když r. 1421 posádka klášter sama opustila, Diviš Bořek z Miletínka jej vypálil. Odtud klášter zůstal v rozvalinách; mniši se rozprchli, hlavně do slezských proboštství kláštera Wahlstattu a Středy (Neumarkt), kde titul opatovických opatů se držel ještě až do r. 1537.
8) O., ves na Moravě, hejtm. a okr. Hranice, fara a pš. Paršovice; 94 d., 559 ob. č. (1890), 2tř. šk., kaple a myslivna. — 9) O., ves t., hejtm. Hustopeč, okr. Židlochovice, fara a pš. Rajhrad; 122 d., 789 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Karla Borom. (z r. 1868), 2tř. šk. O. náležely k prvotnímu majetku kláštera rajhradského, od něhož také byly vystavěny. — 10) O., ves t., hejtm. a okr. Vyškov, fara a pš. Dědice u Vyškova; 90 d., 614 ob. č. (1890), 2tř. šk. — 11) O. Veliké, ves t., hejtm. Mor. Třebová, okr. Jevíčko; 217 d., 1445 ob. č., 24 n. (1890), děkan, kostel sv. Jiří (r. 1408 far.), 3tř. šk., pš., telegraf a železn. stanice Rak. stát. dráhy (Chornice–V. O.), 2 mlýny. Alod. panství (1456.25 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem, sladovnou, kam. lomy, mlýnem a pilou drží Ludvík hr. Herberstein.