Ottův slovník naučný/Opatov
| Ottův slovník naučný | ||
| Opatija | Opatov | Opatovice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Opatov |
| Autor: | Ludvík Tošner, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 786. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Opatov |
|
| Související články ve Wikipedii: Opatov (Kobylice), Opatov (okres Jihlava), Opatov (okres Svitavy), Opatov (okres Třebíč) |
|
Opatov: 1) O. (lat. Abbatis Villa, něm. Abtsdorf), městečko v hejtm. a okr. litomyšlském se 311 d., 1912 ob. n. (1890); far. kostel sv. Antonína, 5tř. šk., četn. stanice, pš., telegraf a žel. stanice Rak.-uher. spol. st. dráhy (Čes. Třebová–Brno), zálož. spolek, panský pivovar, 4 mlýny a pila, výroba sýra, několik výroč. trhův a tu i v okolí kvete tkalcovství. O. založen byl asi od jednoho z opatů nově založeného kláštera augustiniánského v Litomyšli (kol. r. 1356) a uvádí se r. 1364 v listině biskupa litomyšlského Jana I. R. 1374 byl ještě vsí a náležel kathedrální kapitule v Litomyšli. Později povýšen na městečko a nadán byl erbem (vyobr. č. 2965.): v stříbr. štítě na zel. trávníku zel. jedle, kolem jejíhož kmene ovinut je had. O. je rodiště čes. básníka Bohumíra Štěpničky. — 2) O., ves t., hejtm. Něm. Brod, okr. Humpolec, fara a pš. Vyskytná; 80 d., 499 obyv. č. (1890), reform, kostel, 1tř. šk., nadační dvůr praemonstr. kláštera v Želivě a 3 mlýny. — 3) O., také Dvůr Nový, víska t., hejtm. a okr. Nový Bydžov, fara a pš. Nechanice; 7 d., 42 ob. č. (1890), popl. dvůr.
4) O. (Oppatau), městečko na Moravě, v hejtm. a okr. třebíčském s 230 d., 1419 ob. č., 3 něm. (1890); far. kostel sv. Bartoloměje, 4tř, šk., pš., četn. stanice, na potoku Brtničce 3 mlýny; výroč. trhy a opodál osada Karolín s popl. dvorem, myslivnou a hájovnou panství brtnického. O. připomíná se r. 1086. R. 1540 povýšen na městečko, jež obdrželo r. 1577 dva výroční trhy.
5) O., új. město v ras. gub. radomské na ř. Opatovce, má 6255 ob., továrnu na porculán, cukrovar a železolijnu; 29. břez. r. 1794 byli zde od Rusů poraženi Poláci pod Madaliňským. Tšr.