Ottův slovník naučný/Olešná
| Ottův slovník naučný | ||
| Oleško | Olešná | Olešnice (řeka) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Olešná |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 724. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Olešná |
|
| Související články ve Wikipedii: Olešenka, Olešná (Blansko), Olešná (Kozlov), Olešná (Louňovice pod Blaníkem), Olešná (Načeradec), Olešná (Němčovice), Olešná (Nezvěstice), Olešná (Nové Město na Moravě), Olešná (okres Havlíčkův Brod), Olešná (okres Pelhřimov), Olešná (okres Písek), Olešná (okres Rakovník), Olešná (Podlesí), Olešná (Stráž) |
|
Olešná, Volešná: 1) O., ves v Čechách, hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Načeradec; 25 d., 158 ob. č. (1890), mlýn Kladina a popl. dvory Jizbice a Zálesí a myslivna Trepkov. Stávala tu tvrz. — 2) O., ves t., hejtm. a okr. Něm. Brod, fara Skuhrov, pš. Dolní Krupá; kaple sv. Floriána z r. 1775 a samota Červené Doly. — 3) O., ves t., hejtm. Hořovice, okr. Zbiroh, fara a pš. Sv. Dobrotivá; 77 d., 575 ob. č. (1890), závod zámečnický. Bývala samostatné zboží. — 4) O., ves t., hejtm. Chotěboř, okr., fara a pš. Přibislav[red 1]; 42 d., 334 ob. č. (1890), 1tř. šk. — 5) O., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Ledeč; 20 d., 155 ob. č., (1890). — 6) O., víska t., hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara a pš. Brandýs n. Orl.; 6 d., 29 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 7) O., ves t., hejtm., okr. a pš. Pelhřimov, fara Chvojno; 62 d., 383 ob. č. (1890), 3 mlýny a výroba perleťového zboží, zvláště knoflíku. — 8) O., ves t. při Vltavě, hejtm. a okr. Písek, fara a pš. Křešťovice; 70 d., 413 ob. č. (1890), živcové lomy a mlýn. Ve st. XVI. přišla do rukou Bartoše Klímy, který se psal z Olešné, ale kolem r. 1560 vrátila se k Týnu n. Vlt. — 9) O., ves t., hejtm. Plzeň, okr. Blovice, fara Chvalenice, pš. Nezvěstice; 19 d., 127 ob. č. (1890). — 10) O., far. ves t., hejtm., okr. a pš. Rakovník; 100 d., 635 ob. č., 3 n. (1890), kostel sv. Martina (r. 1350 far.), 2tř. šk., zámeček, dvůr, lihovar kn. Fürstenberka. Na blízku rašeliniště a ložisko kam. uhlí. Původně O. náležela k panství křivoklátskému, Karel IV. daroval ji mansionářům kostela na hradě pražském. Vladislav II. daroval O-nou Jiřímu z Ebersdorfu, jenž vystavěl zde tvrz. Od jeho synů koupil O-nou (r. 1540) Jan Šlovský ze Šlovic; potomci jeho zde seděli drahně let. Potom se tu jmenuje Krištof Krakovský z Kolovrat, hr. z Kaiseršteina, r. 1734 hr. z Molartů, od r. 1766 hr. Meraviglia a od r. 1836 kn. z Fürstenberka. — 11) O., ves t., hejtm. Tachov, v. Oleš. — 12) O., ves, t., hejtm. a okr. Rokycany, fara Liblín, pš. Újezd sv. Kříže; 41 d., 296 ob. č. (1890), mlýn a popl. dvůr. — 13) O., ves t., hejtm. Trutnov, viz Olešnice Zlatá. — 14) O. Německá, ves t. na Popelínském potoce při morav. hranicích, hejtm. a okr. Jindř. Hradec, fara a pš. Strmilov; 67 d., 538 obyv. č. (1890), 1tř. šk., kapie z r. 1801 a mlýn. — 15) O., ves na Moravě, hejtm. Boskovice, okr., fara a pš. Blansko; 27 d., 211 ob. č. (1890). — 16) O., far. ves t., hejtm., okr. a pš. Nové Město; 86 d., 520 ob. č. (1890), kostel sv. Máří Magd., 1tř. šk. a popl. dvůr Zinsendorf. — 17) O. Česká, ves t., hejtm. Dačice, okr. Telč, fara Popelín, pš. Počátky (v Čechách); 72 d., 575 ob. č., 3 n. (1890), 1tř. šk. a kaple. Deskový statek (386.31 ha) se zámečkem, dvorem, lihovarem a mlýnem drží Karel Brdlík, továrník v Počátkách. — 18) O. Dolní (Nieder-Ullischen), ves t., hejtm. a okr. Šumperk, fara Dlouhomilov, pš. Rabořov; 45 d., 18 ob. č., 270 n. (1890). — 19) O. Horní, ves t., hejtm. Dačice, okr. Telč, fara Popelín, pš. Počátky (v Čech.); 37 d., 255 ob. č. (1890), 1tř. šk. — 20) O. Horní (Ober-Ullischen), ves t., hejtm. a okr. Šumperk, fara a pš. Dlouhomilov; 53 d., 15 ob. č., 377 n. (1890), kaple a 2tř. šk.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Přibyslav.