Ottův slovník naučný/Olešnice

Ottův slovník naučný
Olešnice (řeka)	Olešnice	Olešnické knížetství

Údaje o textu
Titulek:	Olešnice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 724-725. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Olešnice
Související články ve Wikipedii: Dolní Olešnice, Horní Olešnice, Levínská Olešnice, Oleśnica, Olešnice (Bouzov), Olešnice (Červený Kostelec), Olešnice (okres Blansko), Olešnice (okres České Budějovice), Olešnice (okres Hradec Králové), Olešnice (okres Rychnov nad Kněžnou), Olešnice (okres Semily), Olešnice (Okrouhlice), Olešnice v Orlických horách, Olešno, Zlatá Olešnice (okres Jablonec nad Nisou), Zlatá Olešnice (okres Trutnov)

Olešnice i Volešnice: 1) O. (Giesshübel), městečko v Čechách, v Orlických horách, na řece t. jm., při pomezí slezském, 620 m n. m., v hejtm. a okr. novoměstském, má 119 d., 60 ob. č., 853 n. (1890), far. kostel P. Marie z r. 1763 (ve XIV. stol. far.), radnici, 6tř. šk., pš., četn. stanici, nižší celní úřad II. tř., spořitelní a zálož. spolek, pivovar, výrobu pil a dřevěných zátek, 2 mlýny, vápenice, týd. a výroční trhy. Obyvatelé provozují značně po domácku i po továrnicku tkalcovství (je zde několik faktorií) a obchod s dřívím. Tu a v okolí pěstuje se len. R. 1607 O. byla na přímluvu Jana Trčky z Lípy od cís. Rudolfa II. povýšena na městečko a nadána měst. erbem (vyobr. č. 2954.): rozpůlený štít, v levém modrém díle na zeleném trávníku stříbrný kostel s čtverhranou věží; v pravém červeném díle rak. znak zemský. — 2) O., ves t., hejtman. a okr. Něm. Brod, fara Lučice, pošta Okrouhlice u N. Brodu; 35 d., 261 ob. č. (1890), opodál popl. dvůr Valečov a mlýn Vrazkov. — 3) O. (Elexnitz), far. ves t., hejtm. Č. Budějovice, okr. a pš. Trhové Sviny; 114 d., 746 ob. č., 3 n. (1890), kostel sv. Václava, vystavěný r. 1787 nákladem nábož. fondu (od r. 1857 far.), 3tř. šk. a nedaleko ložiska rašeliny. O. připomíná se již r. 1186. V XVI. stol. zboží olešnické náleželo Pouzarům z Michnic. R. 1727 koupilaO-ci obec českobudějovická od Adama Jana Hungara a drží statek ten dosud. — 4) O., ves t., hejtm. Nový Bydžov, okr., fara a pš. Chlumec n. C.; 38 d., 246 ob. č. (1890). — 5) O., Olašnice, Olešno (Wolleschno), ves t., hejtm. a okr. Dubá, fara a pš. Mšeno; 19 d., 108 ob. n. (1890). — 6) O., ves t., hejtm. Náchod, okr. Čes. Skalice, fara a pš. Červený Kostelec; 198 d., 1286 ob. č. (1890), 3tř. šk., dva mlýny a tkalcovství po domácku. — 7) O., také O. Častolovická, ves t., hejtm. Rychnov n. Kn., okr. Kostelec n. O., fara a pš. Častolovice; 104 d., 622 ob. č. (1890), 2tř. šk.. mlýn, zelinářství. — 8) O., ves t., hejtm., okr. a pš. Turnov, fara Všeň; 51 d., 290 ob. č. (1890), válc. mlýn, samoty Bořek a Rozsypalov. — 9) O. Dolní (Unter-Giesshübel), ves t., hejtm. a okr. Nové Město n. M., fara a pš. Olešnice (městečko); 88 d., 22 ob. č., 479 n. (1890), tkalcovství. — 10) O. Dolní (Nieder-Oels), far. ves t., hejtm. Vrchlabí, okr. Hostinné, pš. Vestřev u Hostinného; 112 d., 739 ob. n. (1890), starobylý kostel sv. Jakuba Vět. v nynější podobě z r. 1794, 2tř. šk. R. 1778 cís. Josef II. měl zde po 6 neděl hlav. stan. — 11) O. Horní (Ober-G.), ves t., hejtm. a okr. Nové Město n. M., fara a pš. Olešnice (městečko); 123 d., 8 ob. č., 811 n. (1890), panské vápenice, tkalcovství a samota Končiny (Schnappe). — 12) O. Horní (Ober-Oels), ves t. na Olešnickém potoku, hejtm. Vrchlabí, okr. Hostinné, fara Dol. Olešnice, pš. Vestřev; 71 d., 6 ob. č., 442 n. (1890), 1tř. šk., mlýn. — 13) O. Levínská, Levín, far. ves t., hejtm. Jičín, okr. Nová Paka, pš. Horky u Jičína; 156 d., 992 ob. č. (1890), kostel Všech Svatých (ve XIV. stol. far.), 2tř. šk., mlýn. Na úpatí Levínského vrchu zříceniny býv. hradu, kolébky to asi Levínských z Levína. — 14) O. Prostřední (Mittel-Oels), ves t., hejtm. Vrchlabí, okr. Hostinné, fara Dolní Olešnice, pš. Vestřev; 31 d., 208 ob. n. (1890), mlýn. — 15) O. Zlatá, také jen O. (oddíl navarovský), far. ves t., hejtm. Jilemnice, okr. a pš. Vysoké n. J.; 115 d., 666 ob. č. (1890), kostel sv. Martina (z r. 1781), původ. ve XIV. stol. far., 3tř. šk., 2 mlýny, pěstování lnu a tkalcovství. — 16) O. Zlatá (oddíl semilský), ves t.; 106 d., 667 ob. č. (1890), tkalcovství. — 17) O. (nejnověji) Zlatá nebo Německá (Goldenöls), far. ves t., hejtm. a okr. Trutnov, pš. Bernartice; 130 d., 4 ob. č., 648 n. (1890), kostel sv. Kateřiny, 2tř. šk. Kdysi dolováno zde na zlato a stříbro.

18) O. (Öls, Oels), městečko při Olešničce na Moravě, v hejtm. boskovickém, okr. kunštátském, má 280 d., 2162 ob. č., 13 n. (1890), starý far. kostel, evang. kostel a faru, 6tř. šk., fin. stráž, četn. stanici, pš., telegraf, pivovar, lihovar, továrny na hedvábné zboží a umělé květiny, několik závodů na látky bavlněné a vlněné, výroční trhy, popl. dvůr Lamberg a asi 3/4 hod. na jih od městečka zříceniny hradu Louka r. 1590 zpustlého. V okolí dobývá se tuha a prahorní břidlice. O. připomíná se již r. 1361 městečkem. — 19) O., ves t., hejtm. a okr. Litovel, fara a pš. Buzov; 50 d., 317 ob. č. (1890).

20) O. (Öls), krajské a hlav. město býv. Olešnického knížetství (v. t.) v prus. Slezsku, ve vlád. obv. vratislavském, na ř. t. jm. a křižovatce želez. tratí Vratislav–Varšava, Vratislav–Tarnovice a O.–Jaroczyn, má se 4 předměstími a vojen, posádkou 10.030 obyv. (1895); zemský soud pro 10 obv. soudů, hlav. ber. úřad, katol. a 3 evang. kostely, na zámecké hoře starý zámek Piastův (z r. 1550) s bibliotékou a parkem, později obnovovaný, do r. 1809 sídlo knížat olešnických, zbytky starých opevnění, gymnasium, učitel, seminář, vyš. dív. a obchod, škola, synagoga, měst. a krajská nemocnice, chorobinec, několik dobročin. ústavů, krajská spořitelna, továrny na hospodář, stroje, vozy, plsť, kůže, papír, par. mlýn, pivovar, cihelna, obuvnictví, důležité zelinářství, obchod s obilím, lnem a semenem. Jako městečko připomíná se již r. 1214, které obdrželo r. 1256 měst. práva.