Ottův slovník naučný/Odpůrčí zákon
| Ottův slovník naučný | ||
| Odprysek | Odpůrčí zákon | Odpůrčí žaloba |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Odpůrčí zákon |
| Autor: | Jan Heller |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 638–639. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Odporovatelnost |
|
Odpůrčí zákon. Odporovati platnosti nějakého právního jednání znamená pro právníka: domáhati se u příslušného soudu toho, aby právní účinek jistého právního jednání buď zcela nebo částečně, buď vůči všem neb toliko naproti určitým osobám byl zrušen. Tak možno odporovati platnosti smluv pro nedostatky vůle stran, nebo platnosti posledního pořízení buď pro neschopnost zůstavitele ku pořizování nebo pro objektivní vady kšaftu atd. Avšak stále se vzmáhájící vývoj úvěru a jednání dlužníků na újmu a škodu věřitelů daly podnět k tomu, že se v právu soukromém ustálil užší pojem »odporování«. V tomto pojmu zahrnuta totiž oprávnění poškozených věřitelů, aby se toho před soudem domáhati mohli, by právní jednání dlužníkova, předsevzatá na škodu věřitelů, prohlášena byla za neplatna vůči nim. Již právo římské poskytovalo poškozenému věřiteli takového oprávnění a směřovalo namnoze vůči úskočným jednáním dlužníků, kteří jmění svého se zhostili, aby věřitel u nich nenalezl fondu, z něhož by došel zaplacení. V italských městech středověkých, kde vůbec třeba hledati původ práva obchodního, došel obchod největšího vývoje; proto také zhusta se vyskytovaly úpadky čili konkursy obchodníků, a to i obchodníku nesolidních, kteří svoje věřitele úskočně poškozovali. Tím vysvětluje se, že právní prostředky věřitelů vůči takovým namnoze úskočným jednáním dlužníků poskytovány původně řády konkursními a to jak právem italským, tak právem francouzským i německým. Teprve v době nové upraveno takové oprávnění zkráceného věřitele zvláštními zákony, nazvanými zákony odpůrčími, a to v Německu zákonem z 21. čce 1879 a v Rakousku zákonem z 16. bř. 1884. Zákonem tím právo odporování neobmezeno toliko na případ konkursu dlužníkova, nýbrž dáno i pro řadu jednání mimo konkurs. Nejpodstatnější účinek úspěšného odporování ve smyslu tohoto zákona jest ten, že zkrácený věřitel docílí toho, že zahubné právní jednání dlužníkovo naproti odporujícímu věřiteli pozbývá účinku tak, že věřitel můŽe se domáhati zaplacení, jakoby ono škodlivé věřiteli jednání právní se nebylo stalo. Podrobnosti obsaženy v o-m z-ě z 16. bř. 1884 č. 36 ř. z., při čemž třeba podotknouti, že zákon ten novým soudním řádem výslovně zachován jest v platnosti. JHr.