Ottův slovník naučný/Morava (doplněk)
| Ottův slovník naučný | ||
| de Moraes Barros (doplněk) | Morava (doplněk) | Moravec (doplněk) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Morava (doplněk)[red 1] |
| Autor: | Vladimír Pech, Rudolf Dvořák |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýosmý díl – Doplňky. Praha : J. Otto, 1909. S. 973–975. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Ottův slovník naučný/Morava |
 Heslo ve Wikipedii: Morava |
|
Morava[red 1] Podle sčítání dne 31. pros. 1900 má M. úhrnem 2,437.706 obyv. (podle odhadu za r. 1906 2,553.405 duší), takže na 1 km2 připadá 110 duší; země tato náleží tudíž k nejlidnatějším končinám Rakousko-Uherska, zůstávajíc toliko za Dolními Rakousy, Slezskem a Čechami. Ze všeho počtu obyv. bylo 1,173.624 mužů (1906: 1,217.184) a 1,264.082 žen (1906: 1,302.363); svobodných 1,413.931, ženatých a provdaných 867.316, ovdovělých a rozvedených 156.459. Pohyb obyv. 1904 vykazoval 18.719 sňatků, 89.462 narozených (z toho 8153 dítek nemanželských a 6529 mrtvých rozeňat), 59.751 úmrtí, tedy přebytek 29.711 (za r. 1906 stanoven přebytek 29.515 duší). Vystěhováním ze země ubylo 8322 osob, ze státního svazku rakouského na M-vě propuštěno 216 duší a přijato do státního příslušenství 128 cizinců. Podle obcovacího jazyka napočteno 1900: Čechů 1,727.270 (71·36%), Němců 675.492 (27·90%), Poláků 15.560 (0·65%), Rusínů 387, Slovinců 407, Srbův a Chorvatů 1566, Italů 41 a Rumunů 24; podle náboženství bylo 2,325.574 římských katolíků (95·40%), 185 pravoslavných (0·01%), 66.365 evangelíků (2·72%), 44.265 židů (1·82%) a 1327 jiných vyznání (0·05%). Z osob starších šesti let dovedlo čísti a psáti celkem 1,899.907 duší, jenom čísti dovedlo 55.598 duší, analfabetů bylo 105.311 a to 42.813 mužů a 62.498 žen. Škol obecných r. 1906 počítalo se 2517 a to 129 chlapeckých, 114 dívčích a 2274 smíšené, úhrnem o 6943 třídách se 7058 silami učitelskými (5515 učitelů, 1543 učitelek), k nimž dlužno ještě přičísti 2068 učitelek industriálních a 2793 učitelů náboženství. Z uvedeného počtu škol obecných bylo 1767 českých, 738 německých a 12 utrakvistických; dětí školou povinných bylo 449.426 (225.837 chlapců, 223.589 děvčat), z nichž skutečně do školy chodily 407.362 dítky (z toho 202.618 děvčat), kdežto 57 dětí do školy nechodilo vůbec; z dětí chodících do školy bylo českých 303.785, německých 131.225, oboujazyčných 2612. Škol měšťanských počítalo se (1906) celkem 190 (109 čes., 81 něm.) a to 96 chlapeckých a 94 dívčích, dohromady o 636 třídách s 879 silami učitelskými (725 učitelů, 154 učitelek) a 23.197 žáky (11.353 chlapců, 11.744 děvčat). Mimo školy veřejné působí na M-vě též hojně škol soukromých a to 10 měšťanských škol pro dívky (2 bez práva veřejnosti) o 29 třídách s 906 žákyněmi, 1 obecná škola pro chlapce, 30 obecných škol dívčích (4 bez práva veřejnosti) a 29 škol smíšených (8 bez práva veřejnosti), úhrnem o 161 třídě se 374 silami učitelskými a 7355 žáky. Střední školství zastoupeno jest 30 gymnasii (16 čes., 14 něm.) s 589 učitelskými silami a 8379 žáky (5130 Čechů, 3191 Němců, 45 Poláků, 8 Maďarů, 2 Rumuni, 1 Vlach, 2 jiní), dále 31 reálkami (16 čes., 15 něm.) s 547 učitelskými silami a 8473 žáky (4890 Čechů, 3550 Němců, Poláků, 2 Jihoslované, 3 Maďaři, 1 Rumun, 1 Vlach, 2 jiní). Vysoké školství zastoupeno jest na M-vě pouze 2 vysokými školami technickými, z nichž česká r. 1906 měla 64 professorův a docentův a 367 posluchačů, německá pak 81 professorův a docentů se 655 posluchači; k nim druží se oba ústavy pro vzdělání katolického duchovenstva se 22 silami učitelskými a 314 posluchači. Ústavů pro vzdělání učitelů r. 1906 bylo celkem 12 (6 čes., 5 něm., 1 utrakvistický) a to 5 pro vzdělání učitelův a 7 pro vzdělání učitelek; na mužských paedagogiích působilo celkem 82 učitelských sil a studovalo 886 žáků (585 Čechů, 301 Němec), na ženských paedagogiích bylo sil 110 s 806 žákyněmi (386 čes., 419 něm.).
Odborné školy vykazují 4 státní školy průmyslové (131 učitelů, 1482 žáků), 15 odborných škol průmyslových (98 učitelů, 7342 žáků) a 150 pokračovacích škol (870 učitelů, 11.677 žáků); ze žactva byli 8923 Češi, 4835 Němců, 100 Poláků, 12 Maďarů, 4 Jihoslované, 1 Rusín, 1 Vlach, 10 jiných. Obchodní školy skládaly se ze 4 akademií (60 sil učit., 515 žáků), 5 nižších obchodních škol (37 sil učit., 329 žáků), 9 soukromých nižších škol obchodních (51 učitelů, 750 žáků) a 26 pokračovacích škol kupeckých (85 učitelů, 1110 žáků); ze žactva bylo 1320 Čechů, 1350 Němců, 20 Poláků, 3 Jihoslované, 3 Vlaši atd. Hospodářské školství vykazuje 2 střední školy hospodářské a 1 ovocnářskou (31 učitelů, 204 žáci), 1 střední školu lesnickou (12 učit., 60 žáků), 38 nižších škol rolnických (269 učitelů, 10.867 žáků), 1 nižší školu lesnickou (27 žáků), 5 odborných škol pro vinařství, ovocnářství, lukaření, mlékařství atd. (17 učitelů, 70 žákův) a 3 ústavy pro různá jiná odvětví (24 učit., 44 žáci). Mimo to trvá na M-vě 1 hornická škola (8 učit., 137 žáků), 2 babické školy (8 učit., 139 žákyň), 63 hudební školy (175 učit., 3980 žákův) a 49 škol pro ženské práce (149 učit., 2033 žákyň). Časopisů r. 1907 na M-vě vycházelo 339, z nichž bylo 135 listů politických, deníků 11, týdeníků 90, čtrnáctideníků 87, měsíčníků 109; co do jazyka bylo 205 českých, 121 německých a 2 polské. Z dobročinných a humanitních ústavů působilo (r. 1905) 19 veřejných a 54 soukromé nemocnice, v nichž bylo ošetřováno 51.139 nemocných (z toho 38.100 v nemocnicích veřejných), dále 2 nalezince (ošetřovány 1983 matky a 1427 děti), 3 ústavy pro hluchoněmé (se 315 chovanci, mimo to byli 2604 hluchoněmí na svobodě), 1 ústav pro slepce (149 chovanců, 1140 slepců na svobodě) a 3 ústavy pro choromyslné (2957 chovanců, 1364 na svobodě).
V poměrech zemědělských převládá malostatek; držitelů půdy od 0—0·5 ha počítá se 373.008 (všickni dohromady mají toliko 48.232 ha), od 0·5—1 ha 111.797 (dohromady 58.029 ha), 1—2 ha 60.846 (85.642 ha), 2—5 ha 53.599 (170.212 ha), 5—10 ha 33.911 (243.122 ha), 10—20 ha 28.259 (403.723 ha), 20—50 ha 12.634 (350.929 ha), 50—100 ha 1088 (72.416 ha), 100—200 ha 287 (38.198 ha), 200—500 ha 151 (46.411 ha), 500—1000 ha 60 (42.611 ha), 1000—2000 ha 43 (63.075 ha), přes 2000 ha 73 (558.625 ha). Orné půdy bylo 1,217.535 ha.
Lučin (1907) jest na M-vě 154.812 ha, jež poskytly 5,002.026 q sena. Vinnou révou osázeno bylo celkem 11.430 ha a vyzískáno 135.309 hl vína (99.065 hl bílého a 36.244 hl červeného); ovoce jádrového sklizeno bylo 398.006 q, peckovic 429.511 q. Lesů má M. (1900) 615.464 ha, z nichž 286 ha náleželo fondům nadačním, 2405 ha jiným fondům veřejným, 42.275 ha obcím, 50.311 ha záduší a jiným ústavům církevním, 11.264 společenstvům, 157.784 ha bylo lesů fideikommissních a 351.139 ha náleželo vlastníkům soukromým; z celé rozlohy bylo 347.151 ha lesů černých, 136.811 ha zelených a 131.502 ha smíšených; do r. 1906 novým zalesněním přibylo 785 ha lesův a ubylo 322 ha převzetím lesní půdy pro jiné plodiny. Chov dobytka r. 1900 vykazoval 134.026 koní, 153 osly a mezky, 789.552 kusy hovězího dobytka (z toho 420.058 dojnic), 37.683 ovec, 455.318 kusů vepřového dobytka, 158.726 koz a 3,120.520 kusů drůbeže (z toho 2,666.506 slepic); včelních úlů r. 1907 bylo 93.212 a vyzískáno 2780·35 q medu a 283·55 q vosku. Z hornických produktů vytěženo (1906) 17,781.308 q v ceně 17,510.764 K kamenného uhlí, 1,906.620 q hněd. uhlí v ceně 730.538 K, 19.970 q železné rudy v ceně 9985 K a 83.976 q tuhy za 425.541 K; hutnictví vyrobilo 2,359.392 q surového železa (za 15,469.528 K) a 1,084.236 surové litiny v ceně 8,762.771 K. Při dolování na uhlí kamenné zaměstnáno bylo 11.087 dělníků, na uhlí hnědé 615, na železnou rudu 30, na ostatní nerosty 316, kdežto v hutích bylo celkem zaměstnáno 13.957 duší.
O výrobě jednotlivých odvětví podává statistika posledních let (1906) zevrubnější zprávy toliko o pivovarství, lihovarství, cukrovarství a zpracovávání tabáku. Na M-vě 110 pivovarů vyrobilo 1,773.413 hl piva, 1321 lihovarů vyrobilo 195.278 hl lihu, 52 cukrovary zpracovaly 21,545.707 řepy, vyrobily 3,093.468 q cukru (aspoň o 99·3% polar.) a 11.665 q cukru chatrnějšího a zaměstnávaly 22.982 dělníky; zpracovávání tabáku dálo se na M-vě v 6 továrnách 9214 osobami zaměstnanými a spotřebovaly 77.249 q tabákových listů, z nichž zhotovily 41.935 q tabáku kuřlavého, 297.174 doutníky a 1,257.954 cigaretty. Dopravní prostředky (1906) vykazují silnic 12.446·154 km (832·322 km silnic státních, 8901·347 km okresních, 2712·485 km obecních) a 1990 km železnic hlavních i místních a 28 km drah vedlejších, z vodních cest má M. na ten čas toliko 263·614 km splavných tokův, a to pro lodi i vory 33·144 km, pouze pro vory 230·470 km. Poštovních úřadů (1906) jest 980 (z nich však toliko 33 úřady aerární, naproti tomu 312 poštoven), jež dopravily 87,163.360 dopisův a korrespondenčních lístků, 15,100.590 tiskopisův a vzorků zboží, 21,844.200 časopisů, 4,284.320 cenných zásilek a 3,824.888 peněžních poukázek (na summu 156,753.220 K; při poukázkách jest summa společná pro M-vu a Slezsko). Telegraf státní má na M-vě 331 úřadů, 3228·59 km čar a 12.403·31 km drátův a dopravil 693.167 telegrammů domácích a 67.696 mezinárodních, úhrnem 760.863 kusy. Příjmy státu z pošty a telegrafu na M-vě činily 10,020.014 K, vydání 7,826.791 K. p.
Dějiny politické. Když r. 1873 zavedeny přímé volby do říšské rady, M-vě dostalo se mezi 353 poslanci 36; to doplněno za ministerstva Badeniho pátou kurií volební (všeobecnou), kterouž počet poslanců moravských vzrostl na 43 mezi 425. Zavedením všeobecného práva hlasovacího (1907) připadlo M-vě 49 poslanců z 516. O rok dříve smluven památný pakt mezi oběma kmeny moravskými, jímž sněmovní většina, a tím i většina v zemském výboru přešla z rukou německých do rukou českých (1906). Zatím prováděn boj proti němectví zvláště v některých městech moravských se značným úspěchem. Města jako Kroměříž, Uh. Hradiště, Prostějov, Kyjov, Vyškov, Litovel, Hranice, měvší dříve správu německou, usilovnou prací některých mužů vlasteneckých vrácena národu českému. Ale politická roztříštěnost stran v době nejnovější zastavila na čas tyto úspěchy, k čemuž se druží nepříznivé Slovanstvu proudy zahraničné.
Školství, zvláště střední, znamenitě se vzmohlo. R. 1867 milostí císařovou zřízena první dvě česká gymnasia v Brně a v Olomouci, o něco později v Přerově (původně obecní 1870, sestátněno 1876), ve Val. Meziříčí (1871) a v Třebíči (1871, obnoveno 1884), v Kroměříži (1882 soukr., 1883 sestátněno), v Uh. Hradišti (1884 Ú. M. šk., 1890 sestátněno), v Brně (II. státní 1885), v Místku (1895 Ú. M. šk., 1906 sest.), ve Strážnici (1897), v M. Ostravě (1897 Mat. Ostr., 1907 sest.), v Zábřeze (1896 Ú. M. šk., 1907 sest.), v Prostějově (1898), v Kyjově (1898 obec., 1908 sest.), ve Vyškově (1899 Ú. M. šk.), v Boskovicích (1900). První reálky české založeny v Telči (1867), v Prostějově (1872), v Brně (I., 1880 státní), od té doby přibyly z části zásluhou místních odborův Ú. M. šk., později přejaté buď do zemské nebo do státní správy: N. Město (1894 z., 1904 st.), Hodonín (1894 Ú. M. šk., 1898 z.). Lipník (1895, od r. 1898 z.), Jevíčko (1897 z.), Uh. Brod (1896 z.), Kroměříž (1898 ob., 1902 z.), Holešov a Vel. Meziříčí (1899 z.), Litovel (1901 Ú. M. šk., 1902 ob., 1906 z.), Bučovice a Příbor (1902 z.), Olomouc (1902 Ú. M. šk., 1907 st.), M. Ostrava (1904 z.), Brno (II., 1906 st.). Celkem jest na M-vě 15 českých gymnasií (vesměs státních kromě vyškovského) a 17 reálek (4 státní, 13 zemských). Také ostatní školy odborné (vyšší průmyslová v Brně, obchodní v Brně a v Prostějově, odborná tkalcovská v Prostějově, dřevařská ve Val. Meziříčí a j.) utěšeně se vzmáhají. Ústavy učitelské jsou v Brně (m. a ž.), v Kroměříži a Příboře (m.), vyšší dívčí ústavy v Brně (lyceum »Vesny« a dívčí akademie), v Olomouci (Pöttingeum), ve Val. Meziříčí (ref. gymn.). Vysoká škola technická založena v Brně 1899, založení druhé university české v Brně nebylo posud lze provésti. M. vynikla v letech posledních také v práci vědecké (zvl. v dějepisectví) i v umělecké (malířství a sochařství). Náměstkem na M-vě jest od roku 1908 Karel baron Heinold-Udyński.
Literatura (k uvedené již XVII, 696): Rezek-Svátek, Dějiny Čech a M-vy nové doby (6 sv.), doplněny dalšími 4 svazky od J. V. Práška do počátku XIX. stol.; R. Dvořák, Dějiny M-vy (ve Vlastivědě mor., 2 sv. do r. 1526, doplněno 3 sv. do r. 1848: III. 1526—1648, IV. 1648—1792, V. 1792—1848); týž, Dějiny markr. Moravského, stručné vydání (Brno, 1906); týž, Poslední robotní vzpoura na M-vě 1821 (t., 1907); F. Kameníček, Sněmy a sjezdy moravské 1526—1628 (t., 1900, 1902, 1905, 3 sv.); F. A. Slavík, M. a její obvody ve Slezsku po válce třicetileté (Telč, 1892); Moravské Slovensko od XVII. stol. (Hodonín, 1903); Moravská čítanka, uspořádal F. Bílý (Telč, 1907). Rudolf Dvořák