Ottův slovník naučný/Mláto
Ottův slovník naučný | ||
Mlátičky | Mláto | Mlava |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Mláto |
Autor: | František Chodounský |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 453. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Mláto |
Mláto nalézáme po várce v kádi jalové jako zbývající pevné součástky použitého sypání a připadá na 100 kg sladu 125 až 130 kg čerstvého m-ta s 75 až 80% vláhy. Součástky sušiny m-ta jsou: cellulosa, škrob (tohoto dle hodnoty sladu a práce ve várně více neb méně), něco cukru a dextrinu, proteinové látky, tuk, kyseliny a popeliny. Složení čerstvého m-ta prokazuje dle Grouwena poměr výživný, že rovná se 1 kg sena střed. jakosti 2—3 kg m-ta. M. cení se jako výtečné krmivo pro hovězí a vepřový dobytek, u krav podporuje vylučování mléka. Čerstvé m. podléhá svou podstatou snadno rozkladům (zapaří se, hnije), i poslouží dobře, když m. v jímkách vyzděných neb v kádích náležitě upěchujeme a přikryjeme vrstvou země neb hlíny. Dnes účelné soustavy sušáren (Otty, Henckeho, Heckinga), parou nebo přímým topením, dovolují, aby úsporným odsušením stalo se m. schopným uložení a zasílání, ničeho na hodnotě netratíc. Ze 100 kg čerstvého m-ta zbývá asi 23·8 kg suchého (vyzískáme-li 125 kg čerstv. m-ta ze 100 kg sladu, připadá na 30 kg suchého). Rozbor m-ta čerstvého a téhož suchého (dle Jar. Šuly) podává nám obraz složení: čerstvé m. vláhy 78·22, proteinu zhruba 4·99, tuku 1·89; suché m. vláhy 10·84, proteinu zhruba 20·11, tuku 8·35; čerstvé m. bezdusíkatých extraktivních látek 9·98, vlákna z hruba 4·02, popelu 0·90; suché m. bezdusíkatých extraktivních látek 39·78, vlákna z hruba 16·93, popelu 3·99. Chý.