Ottův slovník naučný/Missio

Ottův slovník naučný
Missinippi	Missio	Missionář

Údaje o textu
Titulek:	Missio
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. s. 424–425. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Missio (lat.), poslání. V řím. vojenství propuštění ze služby vojenské, též propuštění zajatých.

M. in possessionem bonorum nebo rei, právní uvedení v držbu (Besitzeinweisung), jest v římském právu opatření, dle něhož se někdo zmocňuje soudním dekretem, aby se uvázal v držbu cizího jmění (bona) neb jednotlivých předmětů majetkových (res) k zajištění právních nároků. Uvedený v držbu má právo na detenci věci, aby ji střehl a chránil, pokud trvá důvod, proč byl uveden, a chráněn jest v poměru tom zvláštními prostředky právními. M. in p. poskytnuta jest na př. tomu, kdo byl ustanoven dědicem v testamente zevně bezvadném, a sice v příčině věcí, jež zůstavitel v době smrti své měl v držení. Také odkazník, žádal-li marně jistotu (že mu bude zapraven odkaz), může dosíci uvedení v držbu všech statků dědicových, pocházejících z dědictví. Když pak povinovaný, byv u příslušného soudce zažalován, ještě po šest měsíců mešká se zapravením odkazu, může odkazník uvésti se v držbu i jiných jeho statků (t. zv. m. in p. Antoniana) s právem opatřiti si zaplacení z jich užitků. Srv. Arndts, Učební kniha Pandekt (Praha, 1886, český překlad). M. in p. známa byla pode jménem zvod starému právu českému. Dle Všehrda (IV., 14,12) »zvod nic jiného nenie, než skutečné uvedenie kupujícieho, nebo dědicóv jeho, nebo póvoda vedle práva v dědictvie zprávce nebo pohnaného«. Více o tom ve čl. Zvod. Také právo moderní uznává m. in p., a sice jako exekuční prostředek při t. zv. sekvestraci čili správě vnucené (§ 97.–132. zák. ze dne 27. kv. 1896, č. 79 ř. z.) a kromě toho v konkursu (v. t).