Ottův slovník naučný/Mediastinum
| Ottův slovník naučný | ||
| Mediastinitis | Mediastinum | Mediáš |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Mediastinum |
| Autor: | Emerich Maixner, redakce |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 1. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Mediastinum (anglicky) |
|
Mediastinum (lat.), meziplící, je prostora ve hrudníku mezi oběma plícemi, ohraničená po každé straně pohrudnicí a dole bránicí. Rozeznáváme zvláštní oddíl přední, chovající v sobě srdce, brzlík (thymus), začátek srdečnice a plícnice, jakož i čivy bráničné, a pak užší oddíl zadní, v němž umístěny zvláště průdušnice, jícen, čivy bloudivé (vagi), sestupující srdečnice a mízovod hrudní spolu se skupinami žláz průduškových (bronchiálních). Mimo tyto nejvýznamnější útvary vyplněno je m. podajným pojivem. red.
Chorob m-na není mnoho. V prvé řadě zasluhují povšimnutí nádory neb nádorovité útvary, vznikající dílem ve vazivu, dílem v mezihrudních žlazách a posléz i v sousedících orgánech. Podle běžného zvyku k nádorům čítáme i výduť srdečnice a nejmenované arterie. Pravé nádory (karcinom, sarkom, fibrom, lymfom, leukaemický nádor), dílem prvotní, dílem podružné, osamocené i mnohotné, budí vždy naléhavé příznaky, ohrožujíce svým vzrůstem průdušnici, průdušky, jícen, velké cévy i nervy mezihrudní. Příznaky vyplývající z polohy nádoru jsou rozmanity; kombinace jich a metastasy do lymfatických žlaz krčních umožňují diagnosu. — Mediastinitis, zánět pojiva mezihrudí, dílem prudký a hnisavý, dílem vleklý a bujivý, jest velmi vzácný. Hnisavý zánět vzniká v zápětí těžkých flegmonosních zánětů na hrdle, časem hrtanu, při poranění průdušnice prostým sázením se hnisu, při hnisavém zánětu pleury a osrdečníku, při pyaemii a septicaemii. Jeho příznaky ztrácejí se mezi jevy těžkého základního onemocnění a proto zánět nebývá ani poznán. — Mediastinitis chronica jest příležitostním následkem vleklého zánětu osrdečníkového neb pleurálního, vyvíjí se plíživě a neohrožuje bezprostředně života. Nejdůležitějším jevem je tak zvaný paradoxní puls, t. j. tep na ruce se ztrácí v době vdechu a vrací se v době výdechu — a nabíhání krčních žil v době inspirační. Úkazy ty vysvětlují se protažením aorty a duté žíly v době vdechu, na čemž mají podíl vazivové pruhy. Mx.