Ottův slovník naučný/Mediáš

Ottův slovník naučný
Mediastinum	Mediáš	Mediášská stolice

Údaje o textu
Titulek:	Mediáš
Autor:	Vilém Dokoupil
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 1–2. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Mediaș (anglicky)

Mediáš (Mediasch, sasicky Medivisch, maď. Medgyes, rum. Mediasiu), král. svob. město se zřízeným magistrátem na lev. bř. Velké Kokle ve velkokokelské župě v Sedmihradech, čítá 1275 domů a 6766 obyv. (1890), z nichž 3508 Němců, nejvíc Sasíkův, 2041 Rum., 982 Maď. a 241 Žid. Je sídlem měst. magistrátu, okres. soudu, polit. (stoličného) úřadu okr. bolya-berethalomského, berního, stát. pošt. a telegr. úřadu, okr. lesní správy, řecko-kat. okr. dekanátu, řecko-orth. protopresbyteriátu, ev.-luth. okr. dekanátu, divis. štábu c. a k. 2. pluku husarů, jehož tři eskadrony v městě jsou posádkou, má řím.-kat. a řec.-kat., řec.-orth., ev.-luth. a ev.-reform. farní kostely, synagogu, ev.-luth. (něm.) vyšší gymn. (z r. 1578) s velkou knihovnou, hospodářskou školu sedmihradských Sasíků, klášter františkánů, maď. státní 8třídní obec. a něm. ev.-luth. měšť. a obecnou školu, ev. 6třídní hlav. školu dívčí, tři jiné školy obec., prům. pokrač. školu, chudobinec, spořitelnu a je stanicí trati Budapešt-Kolozsvár-Predeal uh. státních drah. Z veřejných budov vyniká uprostřed města na kopci založený a dosud udržený kostelní kastel, dvojnásobnými zdmi a věžemi silně opevněný; uvnitř zdí stojí krásná got. budova ev.-luth. farního kostela z pol. XV. stol., chovající jako důležité uměl. památky křtitelnici z roku 1382 a malovaný křídlový oltář ze začátku XVI. věku, dále ev.-luth. farní budova a gymnasium. Jihových. od kastelu rozkládá se veliké hlavní náměstí se starobylou radnicí; z tohoto středu vybíhají na vše strany ulice až k vnějším zdem starého opevnění, před nimiž leží úhledné sady, nádraží, tělocvična, budova školy hospodářské s velikými sady ovocnými, kasárny a jiné budovy; na záp. od řeky jsou vinohrady, v nichž se pěstují nejohnivější, daleko do ciziny vyvážená vína. Obyvatelstvo zaměstnává se drobnými živnostmi (koželužství, barvířství a punčochářství), obchodem, polním hospodářstvím a z části i rybolovem. Velkoprůmysl je zastoupen továrnou na kůže, vinopalnou, dvěma parními mlýny, dvěma velkozávody na salámy a zboží uzené, s nimiž spojeny velké krmírny vepřového dobytka. M. je střediskem vinařství sedmihradského; mimo vínu daří se v okolí dobře kukuřici, pšenici, ovoci a konopí. Poblíž města mohutný železný obelisk nad hrobem předáka sedmihradských Sasíků Štěpána Ludvíka Rotha, dne 11. května 1848 v Koloszváru od maď. povstalců zastřeleného a do M-e převezeného, pořízený ze sbírek sasíckého národa. — V blízkém okolí, ba i v městě samém nalezeno mnoho praehistorických hrobů s popelnicemi a r. 1829 veliký poklad stříbrný, skládající se z 53 spon, závitků, přívěsků, ramenních kruhů a pod. — M. je stará osada německými kolonisty za krále Gejsy II. založená, která se stala brzo hlavním místem stolice a v XIII. století sídlem děkanské kapitoly, jejíž generální děkan od XV. stol. stál v čele duchovenstva sedmihradských Sasíkův. V polovici XIV. století udělil král Ludvík I. městu i stolici mediášské mnohé privileje a práva, které později také Sigmund potvrdil. V l. 1480—1534 byl M., který mezitím Vladislavem II. povýšen byl na město, valy, zdmi a věžemi opevněn a byl v době sedmihradských knížat často sídlem důležitých zemských sněmů. R. 1528 konána tu schůze sasické university. R. 1545 usnesla se zde synoda sasických kapitol na hromadném přestoupení všeho národa na víru evangelickou a r. 1561 ustanovila se na vyznání augšpurském. Na sněmě zde r. 1576 konaném pozdravilo polské poselstvo Štěpána Báthoriho jako krále polského. Na sněmě r. 1588 vypověděli stavové jesuity na vždy ze země a 23. pros. skládal tu panovnickou přísahu Sigmund Báthori. Jeden z jeho vůdců, Jiří Mako, zmocniv se r. 1602 města, zpustošil je a vydrancoval, načež Sékelové v městě a okolí přes rok zle řádili. Dne 4. září 1605 prohlásil zde sněm Štěpána Bočkaje za knížete a v led. 1658 uznal opět za knížete Rákoczyho II. Mimo to konány tu sněmy v letech 1531, 1554, 1613, 1614, 1630 a 1661. R. 1663 řádil v městě mor. R. 1706 pobořili sedmihradští povstalci pod Vavřincem Pekrim městské hradby, které později byly zas obnoveny. Začátkem r. 1849 byl M. uherskými povstalci dobyt a obsazen. Dkl.