Ottův slovník naučný/Libretto
Ottův slovník naučný | ||
Librarius | Libretto | Libreville |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Libretto |
Autor: | Josef Boleška |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 1035. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Libreto |
Libretto (ital.), t. j. knížečka, textová knížka k opeře neb oratoriu, pak též název básně, která myšlena a provedena jest tak, aby hodila se k hudební skladbě, zvláště dramatické. Vzhledem k této tendenčnosti nesluší spatřovati v operním l-ttě zvláštního genru literárního, nýbrž genre pomocný, zhudebněním teprve se docelující a oživotňující. Musíť l. v celém založení přidržovati se žádoucí stručnosti, poněvadž hudební proud značně zpomaluje postup slova zpívaného oproti recitovanému a tím ukládá již sepsání jeho volnému rozmachu básnické fantasie autorovy značné meze. Slovo l. obsahuje v sobě zárodek hudby a formální stránka této jest oním předurčena a podmíněna. Na společné výslední hodnotě opery jako složeného díla uměleckého má proto l. značný podíl. Ježto však každá skladatelská individualita má určité své požadavky co do obsahu i formy l-tta, musí jim podrobovati se úmysly básníkovy. Nesbíhá-li se v téže osobě s nadáním hudebním i literární, což bývá jen zřídka (R. Wagner), bude nejzdárnějším pro celkový počin ten postup, který librettistu svede k společné práci se skladatelem. — Osud l-tta operního zahrnut jest ovšem v osudech opery samy. Mythologie, historie, současný život skutečný, národní pověsť a báchorka skýtají k němu látku, která zřídka zpracovává se vzhledem k omezení uvedenému způsobem samostatným, pročež většina l-ett jest pouze výtahem z jiného díla belletristického, buď dramatického nebo epického. ♭