Ottův slovník naučný/Lepidosteus

Údaje o textu
Titulek: Lepidosteus
Autor: František Bayer
Zdroj: Ottův slovník naučný: Patnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 893–894. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Lepidosteus Lacép., kostlín, rod ryb kostnatých z řádu Actinopterygii, podřadí Holostei a čeledi kostlínů (Lepidosteidae s. Ginglymodi), jindy kladený v podtřídu ryb skelnošupinatých (v. Ganoidní ryby). Kostlíni mají tělo protáhlé, vřetenité, pokryté tlustými šupinami s lesklým povrchem z ganoinu (emailu); tyto šupiny mají nahoře na hřbetě podobu kosodélníků, vezpod kosočtverců. Hlava jest prodloužena ve štíhlý nebo poněkud sploštělý čenich, ústa jsou široká, hořejší čelist poněkud delší čelisti dolejší, v obou čelistech i na patře jsou pruhy z drobných zoubkův a řady větších zubů kuželovitých. Ploutve mají na předním okraji stříšky ze šupinek (fulcra), hřbetní a řitní jsou měkké a posunuty na zad, až před nesouměrnou (heterocerkní), vzadu zaokrouhlenou ploutev ocasní. Kostra jest kostěná, hořejší čelist článkována, obratle na rozdíl ode všech ryb vypukloduté (viz Ganoidní ryby); ve střevě jest rudiment spirálné řasy. Jinak se kostlíni znaky anatomickými nevelmi liší od našich ryb kostnatých. Jako úpravou páteře stojí všech ryb nejvýše, tak zase zajímavým vývojem lebky připomínají obratlovce nižší. Otvor úst má totiž u larev jejich podobu podkovovitou, jest obrácen s počátku dolů a teprve později do předu; kolem něho viděti hrbolky, jež činí přední konec hlavy způsobilým k přissání, jakož bývá na př. u larev ryb kruhoústých a u žab. Ze tří druhů kostlínů v Severní Americe a na Kubě přebývajících jest nejznámějším L. osseus Ag. (kostlín americký). Má čenich velmi štíhlý, tělo dorůstá délky i 1.m a má barvu po většině nahoře na hřbetě zelenavou, na bocích žlutavou a vezpod načervenalou. Také ploutve jsou narudlé a černě skvrnité. Kostlíni tohoto druhu jsou domovem ve sladkých vodách Unie; jsou to hltaví dravci. Lidé je pro tučné a chutné maso loví. Fossilní kostlíni nalezeni ve zpodním eocénu, také v Anglii. Br.