Ottův slovník naučný/Lázně
| Ottův slovník naučný | ||
| Lázně u Římanů | Lázně | Lazničky |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Lázně |
| Autor: | Karel Chodounský, redakce, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 747–748. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Lázně |
|
| Související články ve Wikipedii: Františkovy Lázně, Janské Lázně, Konstantinovy Lázně, Bechyně, Mariánské Lázně, Mostek (okres Trutnov), Lázně svaté Markéty, Sedmihorky, Karlova Studánka |
|
Lázně: 1) L. Františkovy (Franzensbad), město v Čechách, v hejtm. a okr. chebském; má 166 d., 4 ob. č., 1818 n. (1890), far. kostel Pozdvižení sv. Kříže, ruský a evang. kostel, synagogu, 5tř. šk., četnickou stanici, poštu, telegraf, telefon, stanici tratí Tršice–L. Fr., Praha–Cheb a bavorské trati Cheb–Aš–Rossbach, 2 nemocnice, divadlo, továrnu na porculánové zboží, výrobu pian a hospodář. strojů, plynárnu a četně navštěvované lázně. R. 1793 dal vystavěti zde cís. František lázeňskou budovu a osada na jeho počest pojmenována. Zřídla zdejší známa jsou již po několik století, ale voda přicházela do obchodu pod jménem »Chebská kyselka«. red. — Prameny léčivé náležejí do skupiny vod alkalicko-salinických právě tak, jako Karlovy Vary a Marianské Lázně. Přední minerální součástkou tu jest síran sodnatý vedle chloridu a uhličitanu sodnatého a obsahují také uhličitan železnatý. Jaké místo ve skupině zaujímají, vysvítá z následující tabulky:
| Na 1 l | Karlovy Vary |
Mariánské Lázně |
Františkovy Lázně | |||
| Ocelový pramen |
Solný pramen |
Frant. pramen |
Luční pramen | |||
| Síran sodnatý | 2,39 | 4,95 | 1,61 | 2,80 | 3,18 | 3,33 |
| Chlorid sodn. | 1,01 | 1,69 | 0,61 | 1,13 | 1,19 | 1,21 |
| Uhličitan sodn. | 1,03 | 1,66 | 0,54 | 0,95 | 0,97 | 0,83 |
| Uhličitan železn. | 0,003 | 0,048 | 0,07 | 0,01 | 0,04 | 0,01 |
Jsou tedy L. Fr. na charakteristické součástky stejně bohaty jako Karlovy Vary a chudší než Marianské Lázně. Prameny jsou vesměs studené (+ 10—11° C) i bohaté volnou kyselinou uhličitou (1200 1500 cc.), čímž se od pramenů karlovarských liší. Uhličitan železn. kolísá v jednotlivých pramenech mezi 0·009 a 0·073 g; poslednější jest obsah značný (předstižen jest však pramenem kynžvartským s 0·10 g na 1 l), i prohlašují se proto za prameny železnaté. Vedle léčivých pramenův opatřeny jsou L. Fr. výborným zařízením balneotechnickým jak co do požadavků hydrotherapeutických, tak i co do úpravy nejrůznějších lázní, i slatinných. Jako alkalicko-salinické lázně mohly by L. Fr. reklamovati indikace všech chorob, které této třídě přináležejí (viz Alkalické prameny), ale soustřeďuje se zde přece především jiná klientela dík tradici, obsahu pramenů na sůl železnatou a slatinným lázním; do L-ní Frant. indikují se chronické nemoci ženských rodidel a plodidel, chudokrevnost, blednička, různé sesláblosti organismu, na př. po těžších chorobách, a j. Ku zdaru léčení v těchto chorobách nemalou měrou přispívají výborní specialisté zde praktikující, z nichž t. č. českými lékaři jsou dr. Komers a dr. Rožánek. ch. — Srv. Cartellieri, Das Klima und die Heilmittel von Franzensbad (Vídeň, 1870); Buberl, Führer für Kurgäste u. Besucher von Franzensbad (t., 1893); Loimann, Franzensbad in Böhmen u. seine Heilmittel (t., 1887); Jubileumsschrift (L. Fr., 1893).
2) L. Janské (Svatojan., Sv. Jan, Johannisbad, Johannisbrunn), městys t., 600 m n. m. u paty Černého Kopce, ve velmi příjemném a tichém údolí krkonošském, hejtm. Trutnov, okr. Maršov, fara Vrajt (Freiheit); 76 d., 1 ob. č., 270 n. (1890), fil. kostel sv. Jana Křt., 3tř. šk., pš., telegr., st. trati Trutnov–Vrajt–J. L., lékárna, zámeček, vápenice a lázně (roč. na 2000 hostí). Tu a v okolí výroba hraček, holí a dýmek z klečkového dříví. Přičiněním sv. p. ze Silberšteinu jest lázeňské místo dobře zařízeno a bývá v létě hojně navštěvováno. Tu a v okolí vystavěno mnoho nádherných vill. red. — L. J. náležejí svými prameny k akratothermám (v. t., též Indikace) čili ku vřídlům indifferentním, jaká mají Teplice, Warmbrunn, Plombières a j. Voda jest teploty 29° C a obsahuje pevných součástek jen v míře nejskrovnější. Koupelová zařízení jsou slušná. Při L-ních Janských uvádí se také pramen železnatý, který však obsahuje pouze 0·005 uhlič. železn. na 1000 g. Jinak slouží L. J. také jako místo klimatické. ch. — Srv. L. A. Arnolts, Johannisbrunn im Königreich Böhmen (Praha, 1795).
3) L. Konstantinovy, lázeňská osada t. u Nové Vsi, hejtm. Teplá, okr. Bezdružice, fara Čelivo, pš. N. Tis; 7 d., 30 obyv. n. (1890), pěkný lázeňský dům a zasílatelství kyselky. red. — L. K. známější pod jménem Nová Ves těší se dobré pověsti zejména svými slatinnými lázněmi. Vedle toho temení v L-ích Konst. šest železn. pramenů, bohatých volnou kyselinou uhličitou. Pramen »Karlův« obsahuje na 1000 g 0·091, »Františkův« 0·08, »Žofiin« 0·07 a »skalní« 0·07 g dvojuhlič. železn. Poloha chráněná, zařízení balneotechnická a společenská dobrá. Indikují se pro L. K. dnavé a hostcové choroby s vleklým průběhem, blednička, neurasthenie, nervosy, neuralgie a jiné. ch.
4) L. Libušiny v. Bechyně.
5) L. Marianské (Marienbad), město t., 591 m nad m., při stanici železné dráhy Cheb–Protivín a Karlovy Vary–L. Marianské, v hejtm. tepelském; má 192 d., 17 obyv. č., 2051 n. (1890), okr. soud, vrchní kommissařství finanční stráže, četnickou, pošt., telegr. a telefon. stanici, far. kostel Nanebevzetí P. Marie, ruský, evang. a anglikánský kostel, 4tř. šk., 1tř. šk. dív. a opatrovnu chudých škol. sester (N.D.), divadlo, 2 civil. a vojenskou nemocnici, lékárnu, sídlo spolku »sv. Martin«, spořitel. a záloženský spolek, uměl. mlýn, par. pilu, plynárnu, knihtiskárnu a světové lázně. Far. kostel vystavěn (1851) nákladem opatství tepelského, evang. modlitebna r. 1857 a synagoga r. 1861. Vedle toho jsou zde 2 lázeňské domy, pomníky lékařův zasloužilých o lázně. Minerální zřídla známa jsou již po mnoho století, ale teprve v minulém století slušně zřízena. Dříve jmenovaly se lázně po blízké vsi Úševicích nebo také »tepelské« a nynější jméno L. M. jest z r. 1808. R. 1818 prohlášeny lázně za lázeňské veřejné místo a dostalo c. k. lázeňskou inspekci po celou letní dobu. Od r. 1818 rozesílá se zdejší voda po světě v láhvích. red. — L. M. ve chráněné a krásné poloze pouze k jihu otevřené náležejí ve třídu vod alkalicko-salinických, a to svými dvěma prameny, Křížovým a Ferdinandovým, které bohatostí účinných součástek řaditi sluší na přední místo vůbec.
| Křížový pramen |
Ferdinandův pramen | |
| Síran sodnatý | 4,95 | 4,73 |
| Chlorid sodnatý | 1,69 | 1,77 |
| Uhličitan sodnatý | 1,66 | 1,95 |
| Uhličitan železitý | 0,48 | 0,07 |
| (Raysky) | (Gintl) |
Oba prameny jsou studené a obsahují značnou čásť volné kyseliny uhličité. Vedle těchto hlavních temení se v L-ních Mar. železnaté kyselky, pramen »Rudolfův«, »Ambrožův«, »Lesní«, »Luční« a »Karolinin«, obsahující 0·04 —0·16 —0·04 —0·04 g uhličitanu železn. na 1000 g. Prameny »Karolinin«, »Alexandřin« a »Marianský« jsou pouhými prostými kyselkami. L. M. jsou opatřeny zařízeními balneotherapeutickými, vyhovujícími všem účelům, i nescházejí tu ani ústavy hydrotherap. ani lázně slatinné. Jako lázně světové honosí se všemi možnými opatřeními společenskými. Indikace chorob kryjou se se jmeny, jež uvedena jsou při alkalických pramenech (v. t.), avšak výběr nemocných řídí se především dle individuálních poměrů konstituce a fase choroby. Hlavní klientela L-ní Mar. skládá se ze všech druhův otylosti, atonie střevní s konsekutivnou zácpou, chron. zánětův a výpotkův orgánů břišních, chron. hostce, chron. chorob nervových, chudokrevnosti a bledničky; dnavé choroby s typem otylosti a zácpou hodí se v určitých případech lépe pro L. M. než pro Karl. Vary. Za to na př. úplavice cukrová, choroby žaludku a střev a j. v. vyhrazeny zůstanou více Karl. Varům, nevyžaduje-li toho ovšem individualita nemocného, aby poslán byl ku pramenům L-ní Mar., které na trakt střevní působí dráždivěji a na výměnu látek mohutněji. Český lékař t. č. dr. Mladějovský. ch. — Okresní soud L-ní M. zaujímá 123·28 km2, má 1346 d, 36 obyv. č., 11.436 n., 2 j.; z 11.560 přítomných ob. 11.217 katol., 54 evang., 286 židů; z těch 5350 muž., 6201 žen. (1890). — Srv. Fr. Amb. Reuss, Das Marienbad b. Auschowitz (Praha, 1858); dr. Emil Kratzmann, Der Curort Marienbad und seine Umgebung (t., 1862); E. H. Kisch, Marienbad, seine Umgebung und seine Heilmittel (L. M., 1870).
6) L. sv. Markety n. Marketské (Sct. Margarethenbad), lázeň. osada t. u Prachatic; 9 d., 18 obyv. n. (1890), klimatické lázně.
7) L. Mostecké (Mastigbad), láz. osada t. u Souvrat, hejtm. Vrchlabí, okr. Hostinné, fara Čes. Brusnice; 57 d., 35 ob. č., 362 n. (1890), pš., telegraf a klimatické lázně s romantickým okolím. —
8) L. Sedmihorské viz Sedmihorky.
9) L. Karlovy, ve Slezsku, v. Studénka Karlovská.