Ottův slovník naučný/Květná neděle

Ottův slovník naučný
Květná	Květná neděle	Květnice

Údaje o textu
Titulek:	Květná neděle
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 470. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související:	Ottův slovník naučný/Půst, Ottův slovník naučný/Pašije, Ottův slovník naučný/Popelec
Heslo ve Wikipedii: Květná neděle

Květná neděle (lat. dominica palmarum), šestá neděle postní, má název od kvetoucích ratolestí (kočiček), jež se ten den žehnají na památku slavného vjezdu Páně do Jerusalema, při kterém lid jej oslavoval prostíraje roucha svá na cestu, jiní pak ratolesti se stromů sekali a metali na cestu. V církvi katol. žehná kněz vrbové ratolesti před slavnou mší sv., potom koná se průvod (již od r. 380) z kostela a kolem kostela. Čásť lidu se zpěváky vejde do chrámu, načež se dvéře zavrou. Kněží však zůstávají venku a zpívají střídavě se zpěváky chvalozpěv složený od biskupa Teodulfa (gloria, laus et honor). Potom zaklepá kněz křížem třikráte na dvéře chrámové, načež se dvéře otevrou a průvod vejde do chrámu. Po průvodu následuje slavná mše sv., při níž čte se evangelium o umučení Páně podle sv. Matouše. Při tom na kůru zpívají zpěváci pašije. Kadidla ani světel se neužívá při pašijích a svíce na oltáři se shasínají na znamení smutku. Ratolesti z k-né n. uschovávají si venkované zastrkujíce je v příbytcích za obrázky a v polích do osení, aby bylo chráněno před všelikou pohromou; svěcené kočičky polykají na lačný žaludek, aby nedostali zimnici.