Ottův slovník naučný/Pašije

Ottův slovník naučný
Pašice	Pašije	Pašijové hry

Údaje o textu
Titulek:	Pašije
Autor:	František Vacek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 309. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pašije

Pašije (z lat. passio, utrpení) jsou zprávy evangelistův o utrpení a smrti Páně, předčítané nebo prozpěvované ve svatém témdni při mešní bohoslužbě na místo evangelia, a to tak, že v květnou neděli čte nebo zpívá se zpráva sv. Matouše, v úterý potom sv. Marka, ve středu sv. Lukáše, v pátek sv. Jana. Pořádek ten ustálen byl v Římě již z počátku IX. stol. Kdežto pak až do XV. stol. recitovati p. náleželo jáhnovi, assistujícímu při mši sv., podle předpisu potom vydaného a posud platného p. mají zpívány býti od tří jáhnů, z nichž jeden přednáší výpravné části evangelia, druhý slova Kristova, třetí výroky lidu a ostatních jednajících osob. Zatím celebrant stoje na epištolní straně oltáře čte p. potichu. V menších kostelech, kdež není s dostatek duchovenstva ke slavnostní bohoslužbě, assistující jáhen má přednášeti výpravné části p-jí, celebrant slova Kristova, podjáhen výroky lidu. Při tiché mši sv. kněz sám čte p. Ježto text pašijový hodí se výborně ke zpracování zpěvnímu  hudebnímu, mnozí mistři, starší i novější, učinili jej podkladem svých skladeb, t. zv. p-jí, jež jsou buď tvaru výpravného nebo dramatického, a jinak zase buď kantáty neb oratoria. Z proslulých skladatelů p-jí jmenováni buďtež Jindř. Schütz, Jan Sebastiani, Reinhard Kaiser, Jan Kuhnau, Jan S. Bach, Jan Škroup, Jos. Nešvera. Vac.