Ottův slovník naučný/Konkludentní jednání
Ottův slovník naučný | ||
Konklave | Konkludentní jednání | Konkludovati |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Konkludentní jednání |
Autor: | Leopold Heyrovský |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 709. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Konkludentní právní úkon |
Konkludentní jednání (lat. facta concludentia) slovou činy, které nejsou přímo k tomu určeny, aby byly prostředkem k projevení určité, k právnímu úspěchu se nesoucí vůle, ale jsou přece toho způsobu, že z nich lze podle zkušenosti bezpečně souditi na onu vůli. Na př. vrátil-li věřitel dlužníkovi dluhopis, soudíme z toho, že věřitel chtěl tím dáti na jevo, že dlužníka z dluhu propouští. Též pouhé mlčení může za zvláštních okolností býti k-m j-m. Výslovné prohlášení, kterým se někdo ohrazuje proti tomu, aby v jeho jednání nebyl spatřován projev určité vůle, zove se protestací, zvláště pak reservací, když směřuje proti tomu, by nebylo usuzováno na nějaké odřeknutí. Hý.