Ottův slovník naučný/Kečkemét
| Ottův slovník naučný | ||
| Keck | Kečkemét | Kečuové |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kečkemét |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 132. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kecskemét |
|
Kečkemét, maď. Kecskemét, město s municipiem v uherské stolici pešťské, ve středu hustě zalidněných pust ve výměře 926 km2, na trati Budapešť-Verciorova uhersk. státn. drah; jest sídlem stoličného soudu, soudn. dvora, okresního soudu a úřadu pošt a telegr., jest velmi rozsáhlé, má více kostelů, mezi nimi evang. v gotickém slohu s přistavěným bázárem, kláštery piaristský a františkánský, pomník básníka Katony, hlavní školu reformovaných evangelíků s kursem juridickým a gymnasiálním, vyšší gymnasium piaristské, státní vyšší reálku, vinařskou a hospodářskou školu, spořitelnu, Rudolfovy kasárny, jatky s ročním vývozem 50. 000 kusů vepř. dobytka a 48.493 ob. (1890) skoro vesměs Maďarů a z valné většiny katol. Provozuje se mydlářství, koželužství, cihlářství, výroba cognaku, mlynářství, zemědělství, pěstění tabáku, sadařství (hl. broskve a jablka s roč. vývozem 1 mill. košů), chov dobytka hl. vepřového, hovězího a skopového, a drůbežnictví. V K-u konají se největší dobytčí trhy v Uhrách.