Ottův slovník naučný/Kandelabr
Ottův slovník naučný | ||
Kande | Kandelabr | Kandeláles |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Kandelabr |
Autor: | Jindřich Fialka |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 912. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Kandelabr (z lat. candela, svíčka), v nejširším smyslu slova předmět k tomu ustanovený, aby naň zavěšeno nebo do něho zasazeno bylo světlo určené k osvětlování ulic, parků, domů, schodišť a p. V užším smyslu jest k. veliký svícen z kovu, kamene, dřeva, má nejčastěji tvar sloupu. Někdy upravují se k-y ve tvaru figurálném, jenž nese nebo drží několik ramenových svícnů nebo luceren, do nichž se usadí osvětlovací tělesa, jako: svíčky, plynové plameny, žárové lampy atd. Podstavec k-u, který jest buď okrouhlý, čtyřhranný nebo trojhranny, spočívá na podstavci nebo přímo na podlaze. Peň k-u mívá bohatou ozdobu architektonickou, rostlinnou nebo živočišnou. K-u užívá se v architektuře při monumentálných budovách dosti zhusta k ozdobě rohů, attik nebo cípů nad timpanony, v kterém případě dává se jim tvar římský, totiž sloupu nebo trojnožky mísu nesoucí. Fka.