Ottův slovník naučný/Jurisdictio

Ottův slovník naučný
Jurisconsultus	Jurisdictio	Jurisdikční norma

Údaje o textu
Titulek:	Jurisdictio
Autor:	Leopold Heyrovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. s. 692–693. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jurisdikce

Jurisdictio [júr-ikcio], lat., u Římanů znamená civilní pravomoc soudcovskou příslušející vrchním magistrátům státním neb obecním. Těmto připisuje se j., nejen na kolik sami nález činili (judicare, cognoscere), nýbrž i když, jak kázal řád republikánský, jen spolupůsobili k zahájení a určení právní rozepře a ji pak k rozsouzení odevzdali porotcům (judicare jubere, v. Judex). Pravomoc tato jakožto j. contentiosa odlišuje se od j. voluntaria, kteroužto rozuměno právo magistrátovo spoluúčinkovati při soukromoprávních jednáních, která se konala ve formě starobylého processu (legis actio) na oko předsevzatého, jako byly adoptio, emancipatio nebo in jure cessio (v. t.). Magistrát, jemuž příslušela j., mohl z pravidla k výkonu jejímu zmocniti jiného. Taková přenesená pravomoc soudní slula pak j. mandata. Hý.