Ottův slovník naučný/Hyacinthus

Údaje o textu
Titulek: Hyacinthus
Autor: Josef Velenovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 993. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hyacint východní

Hyacinthus orientalis L., hyacint, bylina z řádu lilijovitých (Liliaceae). Z podzemní, šupinaté cibule vyrůstá několik čárkovitých, šťavnatě zelených listů a bezlistý stvol, hroznem květným okončený. Květy jsou dosti veliké, nejčastěji bílé, červené nebo modré, stopkaté, z úžlabí blanitých listenů. Okvětí podlouhle zvonkovité, vysoko srostlé, s 6 rozestálými cípy. Tyčinky vetknuty do okvětí. Plod tobolka kulovitá s pouzdry vícesemennými. Semena černá. Kvete časně z jara. H. roste divoce v Malé Asii; v Řecku, Dalmacii a přilehlých ostrovech zdá se býti jen zdivočelý. Pěstování h hu pro příjemnou vůni a elegantní formu v nesčetných odrůdách děje se již ode dávna a nabylo v novější době zvláště ve velikých městech velikých rozměrů. Obchod hyacinthový jest tím spíše umožněn, že cibule jeho v čas letního a podzimního odpočinku lze bez prsti prodávati a rozvážeti. Nověji také voňavky z květù jeho se dělají. H. byl zasvěcen bohyni Démetře, leč tento h., právě tak jako h. poesie orientální, dlužno hledati spíše mezi kosatci (Iris). Vský.