Ottův slovník naučný/Horské podnebí
| Ottův slovník naučný | ||
| Horské dráhy | Horské podnebí | Horsko |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Horské podnebí |
| Autor: | Karel Chudoba |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 639–640. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Horské podnebí. V ohledu lékařském dělíme podnebí na horské a podnebí nížin. Jedině léčebné stanice položené nad 1000 m čítají se k prvému, jelikož teprve nad touto výší podléhají funkce orgánů vhodným změnám, jakých k léčení některých chorob, zejména tuberkulosy, vyžadujeme. Vzduch jest zde v té míře zředěn (barom. tlak 613–639 mm), že působí značné změny v respiraci a cirkulaci. Dech stane se hlubším (vdech delším a výdech kratším), hrudník se více rozšiřuje a svalstvo dychací přinuceno k větší činnosti; srdce stahuje se mocněji, oběh krve jest čilejší a intensivnější; povrch těla se lépe nakrvuje, kdežto ústrojí vnitřní se poměrně odkrvuje. Zůstane-li organismus dostatečně dlouho těmto vlivům podroben, nastoupiti musí příznivější prostorové poměry hrudníku, sesílení svalstva respiračního i svalstva srdce; funkce plic se rozhodně zlepší a stávky krevní v hrotech vymizejí. Dále působí h. p. výhodně na nervový systém, čímž se zvyšuje innervace všech ústrojů. Tím vedle již jmenovaných momentů se zlepší trávení a celková výživa. Na horách jest vzduch čistý, ozonem bohatý. Charakter podnebí jest význačně suchý v létě i zimě, což zejména pro klimatické léčení tuberkulosy na váhu padá. Jelikož pak průměrná hranice oblačná do výše 1000 m padá, vysvětluje se, že nad touto výší jsou dni s úplně jasnou oblohou četnější než kdekoliv jinde v podnebí nížin, a to i v době zimní. Intensita zářivosti sluneční roste výškou nadmořskou, jelikož řidší vzduch při pravidelném ubývání absolutní vlhkoty výškou vstřebá méně tepelných paprsků. Vedle přímo vyzařovaného tepla těší se h. p. většímu teplu reflektovanému, zejména za doby zimní od ploch sněhových. Pro léčebné účely nehodí se každé místo vysoko položené; musíť se vyznamenávati vhodnou polohou, zejména dostatečnou ochranou proti větrům severním a proti föhnu, místnímu větru zvláště alpskému a vysokým horám vůbec vlastnímu. Musí býti opatřeno domy léčebnými, výhodnými obydlími, dobrou vodou pitnou, společenskými zařízeními a pod. H. p. hodí se pro léčení vleklých chorob orgánů respiračních (vyjma rozedmu), různých nervos, anaemie a sesláblosti z různých příčin. Nejprospěšnější a nejdůležitější indikace pro h. p. jest tuberkulosa plic. Vyloučeny jsou přirozeně všecky případy, které se pro klimatické léčení vůbec nehodí, jako tuberkulosa horečnatá, sdružená s onemocněním střev, pobřišnice atd. Pro h. p. nehodí se případy s habituelně urychleným tepem (přes 100 za min.) i příliš nedostatečným dechem; rovněž vyloučeny jsou osoby staré s význačnou atheromatosou cev. Kontraindikace stanovena dále 1. pro všecky choroby nervové vystupující s občasnými prudkými záchvaty, 2. vady srdeční, degenerace svalstva srdce a choroby cev; 3. každé porušení ledvin, 4. pokročilou anaemii, 5. hojnější výpotky pohrudničné. Má-li pobyt v h-m p. míti řádného úspěchu, nutno jest, aby nemocný nepřetržitě trávil zde delší dobu, až dvě a více let. Saisonní pobyt několikanedělní nemá smyslu.
Léčebné stanice horské. V Evropě omezují se pouze na Engadin ve Švýcarsku, Davos am Platz a Davos Dörfli (stanice dráhy), 1500 m. Velký léčebný dům, hôtely, villy, výborná poloha; pobyt pro léto i zimu. Sv. Moric, 1835 m, nádherná poloha při jezeru. V létě šumný lázeňský život; železnaté prameny. V zimě otevřen jedině hôtel Culm (St. Moritz Dorf). Samády, 1740 m, pouze pro letní měsíce, tak i Pontresina, 1828 m. V rakouských Alpách není žádné stanice zařízené pro trvalý pobyt; k pobytu letnímu hodí se více míst vysoko položených, leč jen pro lehčí případy. V Americe zařízeny horské stanice v Rocky Mountains (Denver) a v Asii v Himálaji (Kasauli a j.). — Připomenouti slušno, že jsou některá sanatoria založená ve výši 400—600 m prohlašována za horské stanice léčebné, jako Görbersdorf, Falkenstein, Oberstdorf a pod. Charakterem klimatu náležejí však k podnebí nížin. Vyznamenávají se vesměs výbornou polohou a dobrým zařízením i vedením i mají širší indikace než podnebí horské, ale k tomuto rozhodně nenáležejí. Ostatně srv. Podnebí. Ch.