Ottův slovník naučný/Horky
| Ottův slovník naučný | ||
| Horkovzdušné stroje | Horky | Horký |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Horky |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenátý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 585. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Horky |
|
| Související články ve Wikipedii: Častolovické Horky, Horky (Dubá), Horky (okres Svitavy), Horky (Tábor), Horky (Želetava), Horky nad Jizerou, Kostelecké Horky, Malé Horky, Železné Horky |
|
Horky: 1) H. (Horka), ves v Čechách, hejt., okr., fara a pš. Dubá; 31 d., 143 ob. n. (1890) 1tř. šk., popl. dvůr a cihelna cís. rodinného fondu, samota Horecký Grund. Ves náležela r. 1253 křižovníkům s červ. hvězdou a v XVII. století připojena k panství pernšteinskému. — 2) H., také Hory, ves t., hejt., okr. a pš. Litomyšl, fara Heřmanice České; 51 d., 317 ob. č. (1890), fid. dvůr a bažantnice Alberta kn. Thurna Taxise, mlýn. R. 1226 připomíná se tu Hlupen z Horek. — 3) H., Horka, osada t. u Livous[red 1], hejt. Roudnice, okr. a pš. Libochovice, fara Křesín; 22 d., 112 ob. č. (1890), vinice. — 4) H., Horka, ves t., hejt. Rychnov n. Kn., okr. a pš. Kostelec n. Orl., fara Skorenice[red 2]; 59 d., 342 ob. č. (1890), samota Růžovec. — 5) H., osada t. u Čestic, hejt. Rychnov n. K , okr. Kostelec n. O., fara Boruhrádek[red 3], pš. Častolovice; 13 d., 69 ob. č. (1890). — 6) H., osada t. u Javorníka, hejt. Turnov, okr. a pš. Čes. Dub, fara Světlá; 10 d., 73 ob. č. (1890). — 7) H. (Bergstadtl), ves t., hejt., okr., fara a pš. Tábor; 39 d., 254 ob. č. (1890), těžařství na dobývání stříbrné rudy (doly nepracují). Ves vznikla ve stol. XVI., kdy tu vyzdviženy byly hory na stříbrnou rudu. — 8) H., městečko t. v hejt. jindřichohradeckém, v. Hůrky. — 9) H., vsi t. v hejt. českobrodském, čáslavském, mnichovohradištském, chrudimském a ledečském, viz Horka. — 10) H. Malé, osada t. u Rokytovsi, hejt. a okr. Ml. Boleslav, fara Střemice, pš. Cetno Dolní; 13 d., 81 ob. č. (1890). Až do r. 1580 byla osada samostatné zboží, jež potom připojeno k Cetnu a s ním k Vel. Horkám. — 11) H. nad Jizerou, far. ves na pr. bř. Jizery, hejt. Ml. Boleslav, okr. Nové Benátky; 95 d., 608 ob. č. (1890), kostel sv. Mikuláše na návrší (z r. 1734), 3tř. šk., rolnický cukrovar, válcový mlýn. Álod. panství H.-Brodce má 1540 ha a náleží k němu zámek s kaplí P. Marie a krásným parkem, pivovar, dvůr, cihelna, majetek Marie hr. Nosticové-Rienekové. Na místě nynějšího zámku stávala Brodecká tvrz. H. uvádějí se jako ves teprve r. 1505, kdy pod tvrzí byla vystavěna. V XVII. stol. přešel název H. na kostel, zámek, faru a panství. Dějiny a majetníky viz Brodce 1). — 12) H. Velké, osada t. u Střemic, hejt. a okr. Ml. Boleslav, fara Střemice, pš. Dol. Cetno; 4 d., 67 ob. č. (1890), dvůr (340.28 ha) cís. soukr. fondu. Poblíž nynějšího dvora stávala tvrz a vladyčí statek, původ, sídlo pánů z Horek. Kol r. 1517 seděl tu Václav Klusák z Kostelce, jehož potomek Jiří prodal zboží velkohorecké Markétě z Řehnic, která provdala se za Albrechta Kaplíře ze Sulevic, od jehož bratra Vojtěcha koupil (1599) je Mikuláš z Gerštorfu. Tento súčastnil se bouří stavovských, začež mu statky od král. komory prodány (1621) Jiříkovi Beníkovi z Petrštorfu. Na to zboží velkohorecké dostalo se v držení rozličných rodů, konečně je koupil Frant. Jos. hr. Pachta z Rájova (1744) a připojil je k panství bezenskému. — 13) H. Stříbrné, Hory Stříbrné, osada t. u Čes. Šicendorfu, hejt. Chotěboř, okr. Přibislav[red 4], fara a pš. Pohled u Něm. Brodu; 24 d., 171 obyv. č. (1890). Ves tato byla ve XIII. a XIV. stol. horní městečko s bohatými stříbrnými doly, které v XVII. stol. úplně zanikly. Později učiněny bezvýsledné pokusy o dolování. — 14) H. Železné, osada t., hejt Chotěboř, okr. Přibislav[red 5], fara a pš. Borová u Přibislavě[red 6]; 37 d., 326 ob. č. (1809), popl. dvůr, mlýn s pilou zv. Liščí. Stávala tu tvrz se dvorem, na níž se připomíná (1525 až 1555) Krištof Čechočovský z Čechočovic, jehož syn celé zboží prodal Zachariáši z Hradce, jenž je připojil k Polné. V XVI. stol. jmenují se H. Ž. také H. Nové. Dobývala se tu žel. ruda a huti zde stávaly; ale v nepokojích válečných obé zaniklo.
15) H., Horka, ves na Moravě, hejt. Znojmo, okr. Mor. Budějovice, fara Červ. Martinkov, pš. Želetava; 50 d., 312 ob. č. (1890), hájovna a Horecký Dvůr. Od r. 1520—1670 byla ves pustá. Již v nejstarší době stával zde samostatný dvůr, který r. 1779 byl mezi osadníky rozdělen.