Ottův slovník naučný/Horka
Ottův slovník naučný | ||
Hork. | Horka | Hořká sůl |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Horka |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 584. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Horka | |
Související články ve Wikipedii: Horka (okres Chrudim), Horka (Bakov nad Jizerou), Horka (Evaň), Horka (Nový Kostel), Horka (Proseč pod Ještědem), Horka (Přišimasy), Horka I, Horka II, Horka nad Moravou, Horka u Staré Paky, Horka-Domky, Hrubá Horka, Kamenná Horka (Krásná Lípa), Kamenná Horka, Malá Horka, Nová Horka |
Horka: 1) H., poplužní dvůr v Čechách u Manderšejdu, hejt. a okr. Čes. Brod, fara a pš. Kounice; 1 d., 23 ob. č. (1890), alod. dvůr (266.6 ha) Jana kn. Liechtenšteina. — 2) H., Horky, osada t. u Přišimas, hejt. a okr. Český Brod, fara Hradešín, pš. Ouvaly; 20 d., 112 ob. č. (1890), fil. kostel sv. apošt. Petra a Pavla. R. 1279 připomíná se tu Bohuslav z Horek. — 3) H., též Oktaviánov, fid popl. dvůr Jos. Oktaviána hr. Kinského tam. u Písku, hejt. Nový Bydžov, okr., fara a pš. Chlumec n. C. — 4) H., Horky, osada tam., hejt., okr. a pš. Čáslav, fara Potěchy; 11 d., 149 ob. č. (1890), fil. (v XVII. stol. far.) kostel sv. Václava a popl. dvůr. — 5) H., klimatické lázně a popl. dvůr Alex. kn. Schönburka, t. u města Miletína, hejt. Král. Hradec, okr. Hořice; 3 d., 14 ob. č (1890). — 6) H., Horky, ves t., hejt. a okr. Mnich. Hradiště, fara a pš. Bakov; 19 d., 126 ob. č. (1890). — 7) H., Horky, ves t., hejt. a okr. Chrudim, fara a pš. Chrasť u Chrudimě[red 1]; 64 d., 410 ob. č. (1890), kaple sv. Anny, 1tř. šk. — 8) H., chybně Horky (Falgendorf), osada t., hejt. Jičín, okr. N. Paka, fara Vidochov; 22 d., 171 ob. č., 7 n. (1890) do katastr, obce Čisté, 4 d., 61 ob. do kat. obce Vidochova, pš., telegr., žel. stanice Jihosev. něm. spoj. dr (Josefov–Liberec–Seidenberg), česká továrna na cichorii a zrnitou kávu, výroba zboží lněného a bavln. Ves založena za císaře Josefa na pozemcích, jež pražský měšťan Falge odkoupil od panství čisteckeho, tehdy karmelitánům náležejícího, a již po sobě nazval Falgendorf. — 9) H., Horky, popl. dvůr u Martinic t., hejt. Ledeč, okr. Dol. Kralovice, fara a pš. Košetice; mens. dvůr arcibiskupství praž. V XV. stol. býval tu vladyčí statek, na němž se připomínají Zdeněk Lukavecký z Lukavec (1524), Jiří Košetický z Horek, Dráchovští z Dráchova; v XVII. st. připojen k Onšovu. — 10) H., H. nad Stupnem, t., hejt. Ledeč, okr. Dol. Kralovice, fara a pš. Zruč; 42 d., 221 ob. č., 2 n. (1890), 1tř. šk., kam. lomy, pila, šindelna, mlýn a blíže vsi ložisko želez, rudy. K alod. statku (366.26 ha) náleží zámek s veřej, kaplí sv. Josefa, dvůr, pivovar v H-kách; majetek Kamila ryt. Štanglera. H. byla již ve starších dobách samostatným statkem, při němž vystavěna tvrz, kterou Anna Mírkova z Malovic se dvorem a vsí prodala (1616) Janovi ml. Rišnickému z Řišnice; po něm tu seděla rodina Lukaveckých z Lukavec, dále Lutmír Obytecký z Obytec (1642). R. 1782 koupili H. hr. Šporkové a od r. 1845 jest majetník rodina ryt. Štanglerů. — 11) H., vsi a osady v hejt. čáslavském, dubském, roudnickém a rychnovském viz Horky. — 12) H. Hrubá, H. Velká, ves t, hejt. Semily, okr., fara a pš. Žel. Brod; 47 d., 319 ob. n. (1890). — 13) H. Kostelní (Am Berge), osada t., hejt. Žlutice, okr. a pš. Bochov, fara Brazec; 9 d., 41 ob. n. (1890). — 14) H. Malá, osada t. u Hrubých Horek, hejt. Semily, fara a pš. Žel. Brod; 30 d., 188 ob. č. (1890), vápenice.
15) H., farní ves na Moravě, na lev. břehu Moravy, hejt. a okr. Olomúc; 158 d., 1086 ob. č., 5 n. (1890), kostel sv. Mikuláše bisk. (od r. 1784 far.), 3tř. šk., pš., žel. st. společnosti rak. st. dr. (Olomúc-Čelechovice). Ves tuto daroval král Václav III. r. 1306 městu Olomúci, později jmenuje se tu Jan Sušice z H., za válek husitských Pardus z H.; jeho potomci jmenují se Horečtí z H. Po Petru z H. koupil H. Jan z Lípy svým synům, kteří je za krátko prodali (1534), jmenovitě tvrz, ves se dvorem a mlýnem. — 16) H., předměstí města Třebíče t., fara Třebíč (kostel sv. Martina); 700 ob. (1890). — 17) H., ves t v hejt. znojemském, viz Horky. — 18) H. Kamenná (Hennersdorf), far. ves. t., hejt. Mor. Třebová, okr. a pš. Svitavy; 115 d., 11 ob. č., 995 n. (1890), kostel sv. Maří Magd., 3tř. šk., samota Schönhengst. R. 1642 Švédové ves vydrancovali. V XVI. st. odvozuje odtud svůj přídomek šlechtická rodina Kamenohorských z Kamenné Hory.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Chrast u Chrudimě.