Hannoverské železnice státní tvořily síť 120,8 mil hannov. (896,5 km) a skládaly se z tratí: Hannover-Brunšvik (pomezí), 42,1 km dl., Lehrte-Hildesheim, 25,2 km dl., Lehrte-Harburg, 154,5 km dl., Hannover-Minden, 64,4 km dl., Wunstorf-Brémy, 101 km dl., Hannover-Kassel, 166,1 km dl., Nordstemmen-Hildesheim, 11,4 km dl., Löhne-Emden, 235 km dl., Brémy-Geestemünde, 61,8 km dl., Lesum-Vegesack, 5,9 km dl., Lüneburg-Lauenburg, 16,3 km dl., Goslar-Vienenburg, 12,8 km dl. Již roku 1838 ucházela se anglická společnost o povolení ke stavbě dráhy z Hannoveru do Hamburka, Brém, Brunšvika a Mindena a z Brém do Hamburka. Rozhodnuto stavěti železnice na útraty státní; tak se počalo stavěti r. 1842 z Hannoveru do Brunšvika, r. 1844 z Lehrte do Hildesheimu a do Harburgu, r. 1846 z Hannoveru do Mindena, z Wunstorfa do Brém. Události r. 1848 způsobily zastavení činnosti a teprve r. 1851 počato stavbou trati z Hannoveru do Kassela (jižní dráha) a z Löhne přes Osnabrück a Rheine do Vých. Frieslandu (záp. dráha); trať z Brém do Geestemünde s odbočkami počala se stavěti r. 1859 a trať z Lüneburku dohotovena r. 1864. Poslední byla trať z Goslaru do Vienenburgu, po které se počalo jezditi 23. bř. 1866. R. 1866 připadly h. ž. st. Prusku a podřízeny jsou ředitelství v Hannoveru; kapitál do r. 1866 v nich vložený čítal přes 133,8 mill. marek a zúročil se průměrem 5,03 %.
Plk.
PD old 70