Ottův slovník naučný/Hannibal Abram Petrovič
Ottův slovník naučný | ||
Hannibal | Hannibal Abram Petrovič | Hannibal ad portas |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Hannibal |
Autor: | Karel Štěpánek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 852–853. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Abram Petrovič Hannibal |
Hannibal (rus. Gannibal) Abram Petrovič, zvaný „mouřenín (arap) Petra Velikého“, rodem černoch a praděd Puškinův se strany matčiny (* kol 1696 — † 1781), byl synem jakéhosi knížete afrického a jako chlapec 8letý dostal se do Cařihradu, odkud Savva Raguzinskij r. 1705 nebo 1706 přivedl ho darem Petrovi. Tento dal ho pokřtiti, uděliv mu jméno slavného vojevůdce karthaginského, a choval ho stále při sobě. R. 1716 provázel Petra za hranice; vzdělav se v inženýrské škole v Paříži a účastniv se s francouzským vojskem války španělské, byl raněn do hlavy. R. 1723 vrátil se do Ruska a vstoupil k vojsku. Připojiv se po smrti Petrově k nepřátelům Menšikova, poslán byl na Sibiř pod záminkou, aby přenesl město Selinginsk na nové místo, a r. 1729 po nějakou dobu vězněn v Tomsku. Oženiv se r. 1731, vedl spor o rozvod až do r. 1753, kdy žena jeho byla zavřena do kláštera a on sám trestán pokutou; neboť mezi tím byl se oženil podruhé. Za Alžběty jmenován byl velitelem revelským, odměněn statky a dosáhnuv hodnosti generála, šel r. 1762 do výslužby. H. byl člověk nevšedních schopností a vynikl též jako inženýr při pracích pohraničné kommisse švédsko-ruské. Dle podání uvedl Suvorova na dráhu vojenskou, přemluviv otce jeho, aby dal syna k vojsku. Ze šesti synů H-ových vynikl Ivan († 1801), jenž byl též generálem, dobyl Navarina, vynikl v boji u Česmy a založil Cherson (1779). Dcera druhého jeho syna, Josefa, byla matkou Puškinovou, o čemž tento zmiňuje se v básních „K Jurjevu“, „K Jazykovu“ a „Moja rodoslovnaja“, jakož i v poznámkách k „Oněginu“. Šnk.