Ottův slovník naučný/Hýždě
Ottův slovník naučný | ||
Hyzrle z Chodů | Hýždě | Ch |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Hýždě |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 1065. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Hýždě |
Hýždě nebo hýže (nates, clunes, regio glutaea) nazývají se párové masité vyvýšeniny na zadní straně pánve, oddělené od sebe kostí křížovou, která je na povrchu patrna třístranným oploštěným polem zúžujícím se dolů v hlubokou kolmou rýhu, v niž se na venek ústí konečník. Dole ohraničeny jsou h. u ženy čarou obloukovitou, u muže čarou příčnou, jež měnívá podobu i polohu dle toho, jsou-li svaly hýžďové v činnosti, a pak dle věku i celkového stavu výživy. Nahoře ohraničeny jsou h. hřebenem kyčelním, jenž je odděluje od stěn břišních. Základem h-dí jsou tři svaly hýžďové (musculi glutaei — viz Glutaeus) a pak silná vrstva tukovitého vaziva podkožního, jež může býti individuálně v nestejné míře vyvinuto; proto jest i tvar h-dí u různých lidí nestejný. O h. opírá se tělo při sezení, při čemž sesmeknou se velké svaly hýžďové z hrbolů sedacích, na kterých tělo při sezení hlavně spočívá, a mezi kosti i kůži klade se právě tato vrstva tukového vaziva.