Ottův slovník naučný/Glukosa
Ottův slovník naučný | ||
Glukonová kyselina | Glukosa | Glukosan |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Glukosa |
Autor: | Otakar Šulc |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 214. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Glukóza |
Glukosa, též glykosa, dříve nevhodně dextrosa, jinak cukr hroznový či škrobový (viz Cukr str. 761) zvaná, jest cukr z řady hexos o vzorci C6H12O6 či rozvedeně CH2(OH) . [CH(OH)]4 . COH. Jest nad míru rozšířena v bylinstvu, méně hojně ve zvířectvu. Tvoří součást četných glykosidů taktéž v bylinstvu rozšířených a složitých cukrů: saccharosy, maltosy, laktosy, z nichž vzniká hydrolysí (v. t.), podobně jako působením fermentů ze škrobu atd. Čistá se připravuje v laboratoři vařením saccharosy s alkoholem a trochou kyseliny solné, na veliko vařením mazu škrobového se zředěnou kyselinou sírovou. Jest hmota něco méně sladká cukru třtinového, ve vodě i v alkoholech (methylnatém, éthylnatém) rozpustná. Z roztoků alkoholických krystalluje bezvodá v soustavě kosočtverečné, z roztoků vodných rád se vylučuje hydrát C6H12O6 . H2O jednoklonný. Bezvodá má hutnost 1.538, bod tání 144°, kdežto hydrát již nad 80° taje. Roztoky vodné otáčejí rovinu světla polarisovaného v pravo. Úhel specifické otáčivosti [α]D dle koncentrace kolísá kolem +53°. Roztoky čerstvé ukazují otáčivost bezmála dvakráte tak velkou (birotace). Zahříváním při 170° tratí molekulu vody a mění se v glukosan, C6H10O5, zahříváme-li výše, hnědne, poskytujíc karamel, jehož užívají k barvení likérů. Kyselinami i žíravinami se g. zejména za horka rozrušuje. Oxydační činidla dávají vznik různým látkám, redukcí amalgamatem sodíkovým vzniká sorbit. Mikrobi určití zkvašují g-su v alkohol a kysličník uhličitý, kvasidlo mléčné dává vznik kyselině mléčné. Kvantitativně stanovíme množství g-sy v roztocích buď vážkově dle množství vyloučeného kysličníku mědičnatého z roztoku Fehlingova, který se g-sou redukuje, nebo volumetricky z množství roztoku cukerného k odbarvení určitého množství roztoku Fehlingova potřebného; jinak polarimetricky z otáčivosti roztoků nebo (zhruba) i kvašením z množství vytvořeného kysličníku uhličitého. OŠc.