Ottův slovník naučný/Fetiales

Ottův slovník naučný
Feti	Fetiales	Fétis

Údaje o textu
Titulek:	Fetiales
Autor:	Josef Miroslav Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 146. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Fetiales [feciá-], lat. (česky asi: mluvčí, hlasatelé), bylo prastaré kněžské collegium, jehož vznik přičítá se králi Numovi nebo Anku Martiovi. Byli činni hlavně ve stycích mezinárodních (při uzavírání smluv, míru, příměří, vypovídání válek a p.), kteréžto akty u Římanů vykonávány byly, jak známo, za jistých náboženských obřadů, obsažených v rituálu fetialském (ius fetiale). Collegium skládalo se z 20 členů, původně pouze patricijských, z rodů nejváženějších, a doplňovalo se kooptací. Hodnost byla doživotní. Při jednotlivých výkonech fetialských nebylo činno celé collegium, nýbrž pouze čásť, nejčastěji 4 členové, někdy také pouze dva. V čele takové deputace byl pater patratus, kterýž však nebyl stálým náčelníkem collegia, nýbrž byl k jistému aktu za určitých obřadů jmenován. Mimo něho připomíná se verbenarius, jenž nesl posvátné byliny (verbenae, sagmina) na Kapitolu od konsula utržené. O obřadech fetialských, obvyklých při vypovídání války, viz Ager hostilis. Pk.