Ottův slovník naučný/Ager hostilis
Ottův slovník naučný | ||
Ager desertus | Ager hostilis | Ager Labeatium |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Ager hostilis |
Autor: | Josef Miroslav Pražák |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 443. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Ager hostilis má svůj základ v právu fetialském. Učinil-li některý národ příkoří národu římskému, odebral se pater patratus provázen jsa ještě několika členy kollegia fetialů na území nepřátelské (ager hostilis) a žádal náhrady neb zadostučinění (res repetere, akt sám slove clarigatio) a dal 30 dní na rozmyšlenou. Když po uplynutí jich náhrada dána nebyla, odebral se opět 33. dne na území nepřátelské a dovolávaje se božstev zjistil, že náhrada dána nebyla, a připojil, že stran ostatních věcí usnese se národ římský. Král potom dle zprávy fetialů vznesl věc na senát, a bylo-li usneseno válku vésti, odebral se opět pater patratus na hranice území nepřátelského a vyhlásil válku slavnostní formulí a symbolickým vrhem krvavého oštěpu na území nepřátelské. (Liv. I. 32.) Válka takto vyhlášená byla spravedlivá (bellum iustum piumque). Ve způsobu tom nastala později modifikace. Poněvadž při vypovědění války Pyrrhovi oštěp nemohl do území jeho býti vržen, pomohli si Římané, aby obřadům fetialským dosti bylo učiněno, že dovolili zajatci Pyrrhovu zakoupiti kus půdy blíž cirku Flaminiova a ten vyhlásili za a. h., a od té doby házel pater patratus kopí přes sloup stojící před chrámem bohyně války (Bellony) na zmíněné pole. – Srv. Lange: Röm. Alterthümer I., p. 327–329; Marquart: Handbuch d. röm. Alterth. VI., p. 403 nn. Pk.