Ottův slovník naučný/Feriální osady
Ottův slovník naučný | ||
Feriae | Feriální osady | Feriální senáty |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Feriální osady |
Autor: | Karel Chudoba |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 117. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Dětský tábor |
Feriální osady jsou dobročinné zařízení, jimž poskytuje se hodným, chudým školním dítkám, zvláště z velikých měst, v době letních prázdnin zdravého pobytu, rozumné životosprávy a přiměřeného zaměstnání, pokud lze, na venkově, aby děti tělem slabší sesílily, začinají-li býti nedokrevnými, opět se uzdravily, a přestály-li choroby těžší, zase se zotavily. Cílem f-ch o-d jest zdraví jakožto poklad největší s heslem: »Ve zdravém těle zdravý duch«. Původcem myšlénky jest farář curišský Walter Bion, který vida zuboženost dítek ve farnosti své r. 1876, vypravil ze sebraných peněžitých příspěvků 34 hochův a 30 děvčat pod dozorem 5 učitelův a několika učitelek vždy na 14 dní do vybraných míst v kantoné appenzellském. Touž dobou poslal také pastor Schorst z Hamburku 7 dítek na zotavenou na venek a má tudíž také zásluhu o původ osad. V Kodani v Dánsku prováděli touž věc ovšem již as o 25 let dříve, avšak způsobem jiným. Tam zavedl myšlénku inspektor vojenské školy, jenž spojiv se s řídicími učiteli obecných škol, vydal provolání ku všem obyvatelům vesnic, aby poskytli dětem z hlavního města u sebe zdarma pobytu o prázdninách. Cesta sem a tam zaopatřovala se dětem zdarma nebo za sníženou cenu. Takto zaopatřeno bylo hned prvním rokem 1000 dětí na venkově. Znamenitý výsledek, jehož farář Bion ve Švýcarsku docílil, zjednal myšlénce jeho horlivých následovatelů. Tak zajel si Varentrapp z Frankfurtu n. M. v létě 1878 do Curichu a domluviv se s farářem Bionem o stravě, výpravě a dozoru dítek, počal 14 dní před počátkem prázdnin organisovati dětské osady ve Frankfurtě. Dle vzoru švýcarského zařízeny osady feriální v Kolíně n. R., ve Štutgartě, Karisruhe, Berlíně, Lipsku, Drážďanech, ve Francii, Itálii, Rakousko-Uhersku, Španělích, Belgii a vzrůstají rok od roku.
U nás v Praze ujal se myšlénky MUDr. Václav Medal a vykonav přípravné práce, svolal schůzi ustavující dne 15. čna 1882 a docílil toho přes veškerou nepřízeň, s níž mu bylo zprva zápasiti, že umístěno ihned v prvém roce 48 dítek, a sice 36 dítek ve dvou osadách a 12 dítek ve 3 osadách, tyto hlavně péčí a obětavostí soukromou. Od té doby přičiněním výboru spolkového a obětavostí příznivců mládeže rostl stále počet dítek tak, že r. 1893 vysláno bylo na venkov dítek 237. Právo navrhovati dítky pro zdravotní osady způsobilé ponechal výbor úplně učitelstvu. Pro každé dítko ustanovena jest konsignace, v níž zaneseno jméno a stáří dítěte, mravní chováni jeho a pilnost, stav a zaměstnání rodičů, četnost rodiny, velikost a poloha obydlí, aby z ní bylo viděti potřebnost dítěte. Při výběru dítek zanáší se do lístku toho váha, výška, míra hrudníku a stav zdravotní. Rodičům dítek opatřiti jest pro každé dítko: 2 páry bot kožených, 3 páry punčoch, 2 košile denní a 1 noční, 2 páry podvlékaček, 4 kapesní šátky, 2 páry kalhot, 2 vesty, 2 kabáty, čepici nebo klobouk, 2 ručníky, mýdlo, hřeben, kartáček na zuby, botanickou torbu nebo brašnu, polštář, lžíci, nůž a vidličku. Dětem venku ponechává se individuelní svoboda, a to po celý den co možná nejvíce volný pohyb na vzduchu, strava dává se jednoduchá, ale výživná, a dbá se bedlivě čistoty těla a duševního laskavého povzbuzování při přísné kázni. O zdárném působení osad lze pak mimo radost, kvetoucí tváře a příbytek na váze vrátivších se kolonistů přesvědčiti se i ze zpráv ředitelů školních, z nichž vidíme, že děti ty nevynechaly téměř ani hodiny po celý následující rok a že kromě toho byly duševně čilejší a svěžejší.
Ze všeho viděti lze, že osady feriální jsou zařízení velmi blahodárné, že jsou aspoň jedním prostředkem, aby odchovalo se i ze tříd lidí nezámožných zdravé pokolení. Síly jednotlivce zde však nestačí; zde třeba pomoci odevšad a proto nechť každý, seč síly stačí, podporuje podnik ten. A co pro slabé děti se činí, toho nechť i chorobným dětem u nás se dostane, jako děje se to v Itálii, v jejíž »mořských nemocnicích« ročně přes deset tisíc dětí se léčívá, v Anglii, ve Francii, v Německu, v Hollandsku, v Americe atd. Kéž i u nás najde se kruh dobrodinců, již by věc podporovali! Ch.