Drabík Mikuláš, blouznivec bratrský (* 1588 ve Strážnici na Moravě — † 1671 v Prešpurce), byl r. 1616 na synodě žeravické zřízen na kněze a přidělen ke sboru v Drahotouši. Po vydání mandátů cís. po r. 1620 musil opustili svou vlasť a žil v Lednici v Uhrách, zabývaje se obchodem se sukny, ale pro nespořádaný svůj život a pro náklonnost k opilství upadl v nevážnost a zbaven jest své kněžské hodnosti. Od té doby stíhaly ho všeliké nehody a D. upadal v podrážděnost mysli, která v únoru 1638 vyvolala první jeho vidění, jehož obsah byl, že Bůh přivede od severu a východu svá vojska k osvobození vyhnancův. Od r. 1643 vidění ta se opakovala, a D., jenž předpovídal, že dům Habsburský ztratí nejen korunu cís., ale všecky země své, Bedřich Falcký dostane Čechy, Jiří Rákoczi Uhry a kurfiršt branib. Moravu, posílal vidění ta J. A. Komenskému do Elblagu, aby je uveřejnil. Komenský s počátku nepřikládal jim mnoho víry, ale když r. 1650 sešel se s D-em v Uh. Skalici, pojal k němu přes odpor kněží bratrských Jana Efronia, Jana Felina a Pavla Vetterina úplnou důvěru a odhodlal se na jeho vyzvání k cestě do Šáryš. Potoka, kam se také D. odebral pohnout Rákocziho, aby se ujal víry evangelické. Od té doby měl D. na Komenského veliký vliv, i naléhal stále na něho, aby vidění jeho vydal tiskem. Komenský měl již r. 1654 rukopis k tisku upravený, ale teprve r. 1657, když D. prohlásil pád Lešna za trest na Komenského seslaný, protože nevydáváním vidění protiví se vůli Boží, vydal knihu „Lux in tenebris“, do které kromě proroctví Kotterových a Poniatovské přijal vidění D-ova. Knihou tou způsobil si Komenský mnoho trpkosti, ale víra jeho v D-a se nezmenšila, ano r. 1659 vydal obranu proti útokům ve spise „Historia revelationum“, r. 1663 krátký výtah z nich a r. 1664 nové jejich spracování. Proti D-ovi vystoupili v Uhrách jmenovaní již kněží bratrští, a když veškero přemlouvání a důkazy neprospívaly, byl D. z rozkazu soudu prešpurského obžalován z velezrády, uvězněn a 16. čce 1671 v Prešpurce veřejně popraven, když před tím jesuitům se podařilo pohnouti ho k tomu, aby proroctví svá odvolal a víru katolickou přijal. Napsal dva spisky: Nahlédnutí do hrozné propasti soudů božích (Amsterdam, 1662) a Traktát o vyvolených (t.). D. líčí se jako opilec a člověk podvodný, ale naproti tomu velmi mnozí jeho exstase a vidění za upřímné mají a podvod z nich úplně vylučují. Viz Grüneberg, De Nicolao Drabicio (Altorf, 1721); Bayleův článek Drobicius; Gindely, Sitzungsber. d. k. Akad. d. Wiss. 1855; Dr. J. Kvacsala, v ČČM. r. 1891 a ve spise: J. Am. Comenius, sein Leben u. s. Schriften (Lipsko, 1892). J. Kv.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Mikuláš Drabík