Ottův slovník naučný/Do ut des

Ottův slovník naučný
Doušky	Do ut des	Doutnák

Údaje o textu
Titulek:	Do ut des
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 891. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Do ut des (lat.), dávám, abys dal, sluje v římském právu forma smluv bezejmenných (kontraktův innominátních), kde jedna strana plní (poskytuje právo věcné — dare), aby druhá strana podobnou dávku poskytla, na př. směna (permutatio). Je-li vzájemné plnění jiného druhu (facere), mluví se o formě: do ut facias (dávám, abys činil); nebo facio ut facias a facio ut des, plní-li první strana jiným způsobem. Žaloba ze smluv takových byla actio praescriptis verbis, protože ve formuli žalobní byla smlouva naznačena dle svého obsahu. — Hesla d. u. d. užívá se také v národním hospodářství, aby se naznačila zásada hospodářství soukromého, že plnění jednoho má býti vyváženo vzájemným plněním druhého (dávka za dávku), v politice, kde naznačuje ústupky (koncesse), jež si činí strany navzájem anebo některá strana s vládou.