Ottův slovník naučný/Devol

Ottův slovník naučný
Devoir	Devol	Devoluce

Údaje o textu
Titulek:	Devol
Autor:	Konstantin Jireček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 439. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Devolli

Devol, anticky Apsus, za středního věku slula řeka albanská, která nyní toliko na horním toku až k ústí řeky Beratské s leva (Ljumi Beratit čili Osum) tak se nazývá; dále u ústí slove Semeni (Semani). Pramení se na pohoří Grammu, protéká kotlinu s bažinatými jezery u města Korče (řec. Korytza) a obtékajíc horstvo Tomoru ze severní strany vlévá se do moře Jadranského v bažinaté přímořské rovině Albanie mezi městy Dračem a Valonou, blízko zřícenin starořecké Apollonie. Jméno čte se již od XI. st. (Δεάβολις, Дѣволъ). Tehdá bylo na horním toku i město téhož jména. Křižáci vykládali si název jako flumen Diaboli a píšou je i flumen Daemonis. Ústí slove Dievalo ještě v listinách dubrov. a benátských XIII.—XV. stol. KJk.