Ottův slovník naučný/Dělnické choroby
| Ottův slovník naučný | ||
| Dělnická otázka | Dělnické choroby | Dělnické koalice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Dělnické choroby |
| Autor: | Hynek Pelc |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 226. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Nemoc z povolání |
|
Dělnické choroby jsou vady tělesné a porušení zdraví, kteréž ve zvláštním způsobu zaměstnání původ svůj mají, nebo se zvláštními poměry života dělníků souvisí. Vyskytují se nejen u dělníků v továrnách a závodech průmyslových, u horníků, ale i u řemeslníků a umělců, a slouží-li obydlí za dílnu, netoliko u členů prací zaměstnaných, ale i u jiných členů rodiny. Choroby tyto jsou zvláště nápadny v krajinách, kde mnoho obyvatelstva stejným způsobem výživu hledati musí, a nyní čím dále více se šíří, protože v době nynější velký průmysl stále více pracovních sil vyžaduje.
Jest pochopitelno, že při zaměstnání, jež mnoho síly hmotné vyžaduje, přiházejí se zhusta úrazy, jejichž následky mohou býti buď chvilkové nebo trvalé. Zejména vydáni jsou častým úrazům dělníci kovy pracující: kováři, zámečníci, dělníci v přádelnách, v kamenných lomech, při hospodářských strojích, v papírnách, ve mlýnech a v lučebných továrnách. Takové úrazy dle povahy své nemívají vždy následky trvalé, avšak ve případech, kde se týmž způsobem zhusta opakují, zavdávají podnět ke stálým změnám chorobným, jež pak u lidí téhož povolání zpravidla nacházíme. U dělníků, kteří nosí břemena buď na hlavě nebo na zádech, nacházíme po čase charakteristické zkřivení páteře, stejně u řemeslníků, kteří sehnuti konají práci, jako truhláři (vyhrbení páteře); u ševců, kteří při práci o hrudník se opírají, jest význačné zkřivení kosti hrudní; u sklepníků, pekařů, kteří stojíce práci konají, sploštění chodidel, zvláštní zkřivení nohou, městky a vředy na bércích; kýly, charakteristické skrčení (kontraktury) na ruce bývají u zámečníků, zlatotepců a cihlářů (od tlaku potěhu zvláštní skrčení nohy u ševců); křeče v rukou u písařů, houslistů, švadlen, pianistů, šermířů, sazečů, ryjců, zlatníků, telegrafistů, zabalečů doutníků a p.; navní kosti (ganglie) na kolenou u těch, kdož při práci klečí, jako u služek a pokrývačů; lidé, již ve svém povolání plíce namáhají, běháním, silným mluvením, foukáním a p., mívají rozedmu plic, na př. poslové poštovní, trubači, učitelé, kazatelé.
Rovněž i na ústrojích smyslových vznikají při zaměstnání jistého druhu chorobné změny, jež mají svou příčinu v přílišném namáhání nebo v úrazech. Tak pozorujeme krátkozrakost u zlatníků, hodinářů, ryjců, švadlen a sazečů, kteří při práci na drobné věci zrak upírají; zákaly čočky a úbyt sítnice u dělníků, kteří stále do ohně hleděti musí, na př. u kovolijců, dělníků při vysoké peci a ve sklárnách. Horníci, kteří ve tmě pracují, trpí škubáním očí (nystagmus), choroby sluchové a hluchotu nalézáme zhusta u dělníků v kotlárnách, válcovnách, u mlynářů, topičů strojů.
Dlouhá řada d-ckých ch-b béře původ svůj od zevních vlivů, jimž dělníci při své práci jsou podrobeni. Tak dělníci, kteří v silném vedru pracovati musí, mívají hostec kloubní (rheumatismus), bolesti nervové (neuralgie), obrny svalů v obličeji, opary na kůži a choroby žaludeční. Tyto choroby vidíme zhusta u řidičů strojů, u dělníků ve slévárnách při vysokých pecech, při vaření cukru. Sem náležejí choroby u dělníků pracujících ve zhuštěném vzduchu (v caissonech), ve vlhku a ve vzduchu parami vodními nasyceném a dýcháním pokaženém. Také byla zvláštní choroba pozorována u dělníků v tunnelech, kteří za velkého vedra ve vzduchu zkaženém pracovati musí; dělníci tito nápadně blednou, stávají se chudokrevnými, ztrácejí chuť k jídlu, trpí špatným trávením, průjmy, slábnou a chudnou na těle. U dělníků v tunnelu Gotthardském nalezen byl zvláštní cizopasník ve střevě (anchylostoma duodenale).
Nejvýznačnější choroby dělnické mají původ svůj v tom, že se vyvinuje při práci drobný prach anebo plyny, jež na povrch těla působí a dýcháním do těla vnikají. Tyto působí pak podle svých fysikálních vlastností na povrchu nebo v útrobách samých určité změny. Takový prach jest buď ústrojný nebo neústrojný, na př. prach z kamene nebo z vápna u kamenníků, brusířů drahokamů, hrnčířů, v továrnách na porculán, ultramarín, u dělníků při stoupách ve sklárnách; prach z uhlí u horníků v dolech uhelných; drobné částky železa u pilnikářů, brusičů a leštičů železa, v dílnách, kde se vyrábějí jehly, špendlíky, ocelová péra, kde se leští plech, nože, nůžky a jiné zboží z oceli, u cvokařů a soustružníků. Organický prach vyvinuje se na př. ve mlýnech, při spracování dřeva, kostí, rohů, perleti, bavlny, lnu a vlny, u soustružníků, hřebenářů, kloboučníků, kožešníků a sedlářů, postřihačů, v papírnách, kde se děje spracování odpadků ze šatstva, nebo kde se tyto látky k novému spředení rpzcupávají, kde se peří čistí, tabák mele a p. Účinky prachu na tělo jsou podle jakosti jeho buď pouze mechanické, nebo jeví se známky prudkých, nejčastěji však vleklých otrav, tak zejména u kovů a jedovatých par. Drobný prach vniká do kůže, přichází odtud do míznic a do oběhu krevního; způsobuje opary, nežity, vředy a novotvary na kůži. Dýcháním vejde do plic, zraní sliznici dychadel, způsobuje záněty průdušek i tkaniva plic, vniká do tkáně plic i míznic a tak je prosakuje, že jsou jím naplněna a ve své hmotě změněna (choroby inhalační). Chorobné změny jeví se příznaky vleklých katarrhů dychadel, především pak průdušek, kteréž přinášejí s sebou rozšíření průdušek a sklípků plic, rozedmu (emphysem), anebo, což nejčastěji bývá, zavdávají podnět buď místním specifickým zánětům plic samých anebo k vyvinování tuberkulí. Tuberkulosa jest nejčastější nemoc dělníků trávících v prachu.
Ukládáni prachu do plic slove pneumonoconiosis, je-li to prach uhelný, anthracosis, je-li to prach železný, siderosis, je-li to prach kamenný, chalicosis, prach hlinitý, aluminosis, prach z bavlny, pneumonia cotonnensis. I na jiných ústrojích kromě dychadel jeví se účinky prachu ústrojného vleklými záněty, tak na př. u knoflíkářů, kteří pracují s perletí, vyvinují se vleklé záněty v dlouhých kostech (Perlmutterkrankheit). U dělníků při třídění a spracování hadrů, zejména v papírnách t. zv. nemoc hadrářská, kteráž začíná co prudká nemoc nakažlivá a podobá se dle průběhu svého nejvíce snětí slezinné. Také jiné nemoci zvířat (zoonosy) přenášejí se na dělníky zaměstnávající se spracováním výrobků zvířecích a mají příčinu svou v přenesení jedu zvířecího. Tak u řezníků bývají časté nákazy uhlákem, u kartáčníků, jirchářů a kožešníků objevuje se zhusta ozhřivka.
Jiná řada d-ckých ch-b vzniká tím, že vznikají při práci jedovaté plyny, nebo že se dostávají s tělem do styku, nebo že vnikají dýcháním jedovaté hmoty do těla, zejména ústrojné jedy nebo jedovaté kovy. Působí-li najednou ve značné míře, povstávají otravy prudké; obyčejně však jeví se účinky po delším čase znenáhla pod příznaky vleklých otrav. Tak vidíme u lidí, kteří pracují ve vzduchu sirovodíkem znečištěném, příznaky nápadné chudokrevnosti (oligaemie), u horníků, kteří v uhelných dolech pracují, kdež se dostává do vzduchu značné množství kyseliny uhličité (mrtvé větry), vyskytují se prudké otravy za příznaků velké tísně na prsou, závrati a křečí; při výbuchu střelného prachu dostávají podkopníci prudké bolení hlavy, silné poty, křeče, upadají v bezvědomí (maladie des mineurs); u koželuhů, jirchářů a čističů stok jeví se mnohdy účinky plynů hnilobních a stokových (mephitism), a sice za příznaků prudkých anebo vleklých (plombe a mitte). Páry chlorové a kyseliny siřičité působí na dělníky v bělidlech; páry z rozličných kyselin vyvinují se u pozlacovačů a v lučebných továrnách, páry z fosforu v sirkárnách; tyto působí úmrtí kosti saňové (Phospornekrose). V továrnách na zrcadla, kde se připravuje amalgam ze rtuti, u kloboučníků, hotovitelů teploměrů, povstávají otravy rtutí (mercurialismus); při výrobě barev, u malířů, barvířů papíru, hotovitelek umělých květin bývají vlekle otravy otrušíkem; u lijců, lakýrníků, natěračů, brusičů drahokamů otravy olovem (saturnismus), v továrnách na barvy otravy anilinem a pod.
Mnohé zhoubné choroby celkové i nakažlivé mají původ svůj v sociálních poměrech dělníků a ve zvláštním způsobu jejich života. Jsou tím významnější, že zachvacují celé rodiny a překážejí tělesnému vývoji celé generace. Jsou to nepříznivé poměry obydlí, nedostatečná výživa, přepínání sil, zneužívání lihovin, dlouhá práce do noci, předčasné sňatky, výstřednosti pohlavní, těžké práce v těhotenství a v útlém věku, nepořádek a nečistota. Vlivy takové ochabuji tělo. Činí je chorobám přístupným, podporují zmáhání nemocí nakažlivých, příjice a hlavně tuberkulosy a bývají příčinou krátkého věku dělníků. V průmyslových krajinách jest obyvatelstvo méně na těle vyvinuto, než v krajinách, kde se orba pěstuje, a lidé nedosahují tam z pravidla tak dlouhého věku. — Avšak nejen u dělníků v továrnách jeví se choroby povoláním způsobené, mnohdy bývají i u řemeslníků a malých průmyslníků pozorovány, kteří buď v bytech aneb v nedostatečných dílnách pracovati musí. Trpí jimi často značně nejen dělníci, ale i ostatní rodina. —lc.