Ottův slovník naučný/Custos
| Ottův slovník naučný | ||
| Custom house | Custos | Custos (hudba) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Custos |
| Autor: | Josef Čapek, Klement Borový, Jiří Pražák, neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 798. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Custos [ku-], lat., strážce, hlídač. – Custodes sluli u Římanův úředníci, jejichž úkolem bylo sbírati o comitiích lístky hlasovací. C-odes přijímali lístky hlasovací (tabellae) od diribitorů, kteří je z urny (cista) vzali. C-odes sestavovali na základě jich výsledek voleb, označujíce bodem každý hlas kandidátu odevzdaný. C-odes sluli též zvláštní dozorci při osudí o volbách centuriátních. – C-odes corporis, lat., stráže osobní, sbory cizího vojska určeného k ochrané členů císařské rodiny v Římě. – C. (círk.): 1. ve staré době tolik co ostiarius, sluha chrámový, jenž dvéře otvíral, o posvátné náčiní péči mél, o zvonění se staral, podřízen jsa rozkazům archidiakona. Od IV. století byli v Římě c-odes martyrum, mající péči o sv. ostatky mučenníkův. C. bydlil vedle chrámu, odkudž také nazván mansionarius; jinak slul sacrista, an měl spolu péči o posvátné náčiní v sakristii uschované. 2. V kapitolách metropolitních, kathedrálních a začasté i kollegiátních jest c. hodnostář, jenž má dohled na budovu chrámovou a stará se o věci k bohoslužbě potřebné; týž nazván summus c., vrchní strážce. Vedle něho býval a dosud jest při mnohých chrámech subcustos, druhý strážce, jemuž jménem kapitoly svěřena duchovní správa při chrámě stoličném nebo kollegiátním, při čemž mu jeden aneb více vikářů nápomocno bývá a jej zastupuje. Čap. Bvý. – C. placitorum coronae [-koróne] viz Coroner. – C-odes sacrae coronae [-sákre koróne], lat., strážcové sv. koruny, hodnostáři uherští, již co do důstojnosti jsou nejblíže nejvyšším hodnostářům říše a jejichž úkolem jest, ošetřovati korunu, jakož i ostatní říšské klenoty, aby nebyly odcizeny nebo mimo zem zavlečeny. Jsou dva, a sněm volí je na čas života z osob stavu šlechtického, králem navržených bez rozdílu náboženství. Od r. 1608 jest zvykem, že bývá vždy jedním strážcem zvolen katolík, druhým protestant. Za příležitosti vyrovnáni rakousko-uherského byla r. 1867 vykonána nová volba strážců koruny, jejíž výsledek prohlášen čl. zák. 6. z r. 1867. Pžk. – C. v moderním smysle dozorce v knihovnách, museích, vědeckých sbírkách a j., pak zřízenec větších spolků, zvl. literárních.