Ottův slovník naučný/Coroner

Ottův slovník naučný
Coronelli	Coroner	Coronilla

Údaje o textu
Titulek:	Coroner
Autor:	Josef Trakal
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 644–645. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Coroner [ko-], z lat. coronator, též crowner [kraunr], v angl. právu byl z nejstarších veřejných funkcionářů korunních. Původně byli c-s přiděleni za příručí sheriffům jako custodes placitorum coronae, t. j. výkonní orgánové koruny při vymáhání královských tax a hájení zájmů koruny. Eduard I. (stat. de officio coronatoris) vymezil jejich působnost ve příčině stíhání vrahův (inquisitio de homine occiso) za pomoci poroty vyšetřovací. Od doby Eduarda III. jsou c-s voleni svobodnými obyvateli hrabství a statutem Jindřicha VIII. č. 7. úřadům hrabským podřízeni. V každém hrabství a každém městě větším jest jistý počet c-ů na doživotí volených a z hrabské berně placených. Do jejich působnosti spadá podnes vyšetřování vražd, zabití, požárův a jiných katastrof, pak šetření v příčině pokladů nalezených. Zastupují v některých věcech sheriffa a bdí nad udržováním veřejného pokoje (conservatores pacis). Vynese-li porota nad podezřelým z vraždy obžalobu, má c. vinníka zatknouti, do vazby odevzdati a případ příslušnému soudu oznámiti. Takto zastává c. do jisté míry úkony státního zástupce v Anglii neznámého. Ve Skotsku úřad ten zanikl. V Irsku stal se často pověstným v případech nepokojův a bouření se lidu. Tkl.