Ottův slovník naučný/Contio

Ottův slovník naučný
Continuo	Contio	Conto

Údaje o textu
Titulek:	Contio
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 602–603. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Contio [koncio] nazývaly se ve starém Římě schůze lidu, jez svolány byvše některým úředníkem přijímaly u vědomost zprávy o záležitostech státních a radily se o návrzích určených k odhlasování v comitiích (v. t.). Od comitií lišila se c. tím, že v ní bylo debattováno o podaném návrhu, který potom byl ku přijetí doporučen (suadere), nebo bylo od něho zrazováno (dissuadere), kdežto v comitiích bylo beze vší debatty pouze hlasováno a návrh buď přijat nebo zamítnut. Proto odbývaly se c-nes pravidelně před comitiemi. Právo svolávati c. příslušelo každému úředníku, nejčastěji však činili tak konsulové a tiibunové; nejobyčejnějším shromaždištěm bývalo forum. C. nazývalo se též shromáždění vojska v táboře, aby vyslechlo zprávu nebo rozkazy velitelovy.