Ottův slovník naučný/Cognitio

Ottův slovník naučný
Cogniet	Cognitio	Cognitor

Údaje o textu
Titulek:	Cognitio
Autor:	Leopold Heyrovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 495. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Cognitio [kognicio], lat., seznání; u Římanů znamená úřednické vyšetření a rozsouzení na rozdíl od řízení porotního. V processu administrativním měla c. za všech dob obecně průchod. Též soudní řízení trestní mělo ještě za republiky po delší dobu povahu c-nis, jenže v určitých případech bylo připuštěno, odvolati se z nálezu magistrátského k sněmu národnímu. Teprve v posledním století republiky zavládlo ve věcech trestních řízení porotní. Naproti tomu zakládalo se soudní řízení civilní hned od počátků republiky na spolupůsobení magistrátu a porotcův, a byla tu c. připuštěna jen ve velmi úzkých mezích. Za císařství zůstalo sice předkem řizení porotní základem pravidelného řízení trestního i civilního (ordo iudiciorum publicorum a privatorum), ale vedlé toho jali se císařové a úředníci jejich jak věci kriminální tak i civilní rozhodovati extra ordinem (totiž iudiciorum publ. nebo priv.), t. j. ryze úřednickým řízením bez porotců. Toto úřednické řízení, zvané c. extraordinaria, se pak časem rozhosťovalo měrou rostoucí na úkor řízení porotního, které mizí již během III. stol. po Kr., až jest na konci tohoto století naprosto odstraněno řády Diokletiánovými. Odtud má ve všech odborech státního soudnictví průchod pouze c. úřednická. Hý.