Údaje o textu
Titulek: Budeč
Autor: August Sedláček, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 839–840. Dostupné online.
Licence: PD old 70
PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Budeč (hradiště), Budeč (Hněvkovice), Budeč (okres Jindřichův Hradec)

Budeč: 1) B., starožitné hradiště nad Kováry (okr. Smíchov), na skalnatém ostrohu mezi potoky Zákolanským a Týnickým pod opyšem ostrohu se spojujícími. Od pláně oddělen jest ostroh náspem, který nad to celé hradiště objímá. V jižním rohu hradiště jest bývalý vyšehrad sám o sobě náspem objatý, a tu stojí starožitný okrouhlý kostelík sv. Petra. Veliká prostora, která jest náspy venkovskými zavřena (rovnající se ploše, co by celá ves státi mohla), svědčí o tom, že tu dříve celá osada bydlívala. B. má jméno své od Budka nebo Budislava zakladatele (jako Koleč od Kolka nebo Kolimíra) a jest osadou pradávnou. Kníže Spytihněv (895—912) založil tu kostel sv. Petra a zřídil B. jako kostelec čili opevnění, jehož stěžejnou částí byl dotčený kostelík blízko jižního rohu stojící. V starých legendách i slovan. i latinských vypravuje se, že kníže Vratislav, nástupce Spytihněvův, poslal sem Václava synáčka »na učení zákonu božímu a umění liternímu«. Podlé legendy X. věku nazýval se kněz, jenž jej žaltáři učil, Venno. Když pak sv. Lidmila prý návodem Drahomíře zavražděna jest, vypověděl ji Václav na B. Důležitost Budče minula od těch dob, co zakládány pevnosti na strmých a vysokých horách, zanikla pak od té doby, co stavěny hrady po způsobu římském. Na hradišti se bydlelo ještě v XIV. věku, a sice tu byla fara, jejížto podací příslušelo až do r. 1262 královnám a odtud kapitule vyšehradské. K záduší kostelnímu patřívaly úroky v Blovicích, Kamenném mostě, Pcheřích, Vskuřích, Nosačicích (u Slaného), Zákolanech, Brodcích, Vršanech a Krči. Popis hradiště ve Vocelově Pravěku, II. 407; »Památky archaeol.«, X. 6; dějiny v »Pam. archaeol.« IX. 219. Sčk.

2) B., Budče, ves t., na Želivce. hejtm. Ledeč, okr., býv. panství a pošta Kralovice Dolní (6 km vých.), fara Hněvkovice, mlýn; 24 d., 159 obyv. čes. (1880).

3) B. na Moravě, viz Buč.