Ottův slovník naučný/Buč
| Ottův slovník naučný | ||
| Buczacz | Buč | Bučač |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Buč |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 631–632. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Buč |
|
| Související články ve Wikipedii: Bučí, Budeč (okres Jindřichův Hradec), Budeč (okres Žďár nad Sázavou) |
|
Buč: 1) B., Bučí, ves v Čechách, hejtm. Kralovice, okr. Manětín (13 km jihových.), bývalé panství a fara Krašovice, pošta Český Neustadtl, mlýn; 20 d., 179 ob. čes. (1880). — 2) B. (něm. Pusch), ves t., hejtm. a okr. Žlutice (10 km jihozáp.), býv. panství Hrádek Přehořský, fara Komárov, pošta Štědré, mlýn a skelné huti; 40 d., 197 obyv. něm. (1880).
3) B.. též Budč, Budeč (něm. Butsch), ves na Moravě, hejtm. a okr. dačický, má faru, 2tř. školu, poštu, mlýn; 50 d., 372 obyv. čes. (1880); nedaleko doly na železo. Statek bučský náležel staré rodině Bořitů z Budče; r. 1520 prodán od Jindřicha z Budče p. Jindřichu Koniášovi z Vydře. — 4) B., ves t., hejtm. Nové Město, okr. Žďár, fara a pošta Nové Veselí; 37 d., 268 obyv. čes. (1880).