Ottův slovník naučný/Budějovicko-linecká železnice
| Ottův slovník naučný | ||
| Budějovické biskupství | Budějovicko-linecká železnice | Budějovický kraj |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Budějovicko-linecká železnice |
| Autor: | Karel Hladík |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha: J. Otto, 1891. S. 844–845. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec |
|
Budějovicko-linecká železnice (stará). Již ve XIV. stol. uvažováno o důležitosti spojení Vltavy s Dunajem pro obchod a průmysl a k rozkazu Karla IV. počaty předběžné k tomu práce, jež však po úmrtí Karlově se přerušily. Za Rudolfa II. ukázala se znova potřeba onoho spojení, avšak provedení zmařily vzniklé nepokoje. Později císaře Ferdinanda II. upozornil na nutnost takového spojení Valdštein, vévoda Friedlandský, po jehož smrti se na to opět zapomenulo. Uskutečniti tuto myšlénku nepodařilo se z důvodů neznámých ani za časů Marie Terezie, ačkoliv tato císařovna jí rozhodně přála. Když pak společnost Hydrotechnická, v Čechách r. 1807 založená, kromě upravení a uplavnění řek českých pomýšlela též na spojení Dunaje s Vltavou cestou vodní, provedení toho však později za nemožné prohlásila, ustanoveno vystavěti železnici mezi oběma řekami; avšak vyjednávání o tom přerušila válka. Na to r. 1819 zasedala kommisse splnomocněných desíti států polabských v Drážďanech, která pak navrhla rakouské vládě, aby se postarala o plavnost Vltavy až do Budějovic a spojení její s Dunajem buď průplavem anebo železnicí. Vláda rakouská vyzvala na to professora na technice vídeňské, Fr. Ant. ryt. Gerstnera, aby otázku vyšetřil. Týž zajel na poučenou do Anglie a r. 1824 obdržel koncessi vystavěti železnici mezi oběma řekami (na 50 let), postoupil ji později několika peněžníkům vídeňským, kteří založili akciovou společnost »K. k. priv. Erste oesterr. Eisenbahn.Gesellschaft«, ale zůstavil sobě správu stavební, kterouž však se společností se nedohodnuv později jiným přenechati musil. Dráha navržena původně z Budějovic do Mauthausena n. D., ale při stavbě volen směr na Linec. Náklad vystoupil na 1,654.332 zl., a pozdějšími potřebami ještě nad tuto summu. Koleje byly sestaveny z plochých kolejnic na podélných trámech dřevěných, jež spočívaly místo od místa na podkladech kamenných. Aby se uspořilo při stavbě, zvětšeno stoupání, jež Gerstner navrhl, i poloměry oblouků zmenšeny, ale za to zvýšily se výdeje provozovací. Tak užito místo stoupání 1:200 mezi Budějovicemi a Leopoldsbergem stoupání místem až 1:15, a poloměry oblouků místo 320 m až toliko 31 m. Vozbě se otevřela b.-l. ž. 1. srp. 1832, tak že to byla první železnice na pevnině evropské; vozy se tahaly koni a podnik se vyplácel. Roku 1857 stala se s železnicí linecko-gmundskou majetkem společnosti dráhy císařovny Alžběty a byly k účelu tomu její akcie v sumě 4,764.000 zl. r. m. vyměněny za 5% priority nové společnosti sumou 5,294.000 zl. r. m. Této společnosti zároveň uloženo přestavěti b.-l-ckou ž-ci do 7. září 1874 na železnici lokomotivní, což vykonáno 20. pros. 1872. Hlk.