Ottův slovník naučný/Budějovické biskupství
| Ottův slovník naučný | ||
| Budějovická župa | Budějovické biskupství | Budějovicko-linecká železnice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Budějovické biskupství |
| Autor: | Alois Jirák |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 844. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Diecéze českobudějovická |
|
Budějovické biskupství Císař Ferdinand II. dal rozkaz r. 1630, aby v Budějovicích, v Plzni, v Litoměřicích a Hradci Králové biskupství byla zřízena; a jakkoliv Stolice apoštolská k tomuto císařskému rozkazu souhlas svůj dala, přece nedal se tento pro válečné tehdejší rozbroje v Čechách uskutečniti. Teprve císař Josef II., vida, že arcibiskup pražský pro rozsáhlost své diécése, k níž náležela i nynější diécése budějovická, není s to, aby i při největší snaze své povinnostem svým zadost činil, ustanovil se na tom, že zřídí v Budějovicích nové biskupství, pro něž jmenoval prvním biskupem kanovníka olomouckého, hraběte Jana Prokopa Schaffgotsche dvorním dekretem ze dne 5. pros. 1783, nařídiv mu zároveň, aby se ucházel v Římě o své potvrzení. Když pak arcib. pražský Antonín Petr Příchovský na vydržování nového biskupství ochotně postoupil čásť svých důchodů, bylo dvor. dekretem ze dne 18. dubna 1784 ustanoveno, že má každý arcibiskup pražský přispívati ročně 3000 zl. rýn. m. ze svých příjmů k vydržování nového biskupa, jemuž mimo to bylo vykázáno z náboženské matice 9000 zl. rýn. m. Načež 20. září 1785 byla k výslovnému přání císaře Josefa II. vydána od papeže Pia VI. formální erekční bulla o b-m b., k jehož diécési přiděleny byly celé již. Čechy, totiž tehdejší kraje: budějovický, táborský, prácheňský a klatovský. B. b. mělo posloupně tyto biskupy: 1. Jana Prokopa, říšského hraběte Schaffgotsche (1785–1813); 2. Arnošta Konstantina Růžičku (1815–45); 3. Josefa Ondřeje Lindauera (1845–50); 4. Jana Valeriana Jirsíka (1851–1883). 5. Nástupcem Jirsíkovým jmenován byl od císaře Františka Josefa I. světící biskup pražský dr. Karel Průcha, který však pro pokročilé stáří a chatrné zdraví své hodnosti biskupské v Budějovicích nepřijal, načež 6. povolán za biskupa František de Paula hrabě Schönborn, který na biskupa dne 18. list. 1883 jsa posvěcen již r. 1885 dne 15. srpna byl na arcibiskupský stolec v Praze nastolen. Po něm stal se biskupem budějovickým 7. dr. Martin Josef Říha. Jmenován byv dne 7. čce 1885 biskupem potvrzen od Stolice apošt. dne 27. čce a byl téhož roku dne 6. září posvěcen a nastolen. – Diécése b-ho b. zaujímá 14.480 km² a čítá dle statistických dat z r. 1890 katolíků 1,146.452 (1094 vyznavačů konf. augšpur. a 1786 helv. vedle 15.932 israelitů). Rozdělena jest na 8 archipresbyterátů se 34 vikariáty. Českých osad jest 268, něm. 108; v 29 osadách převládá čeština, v 18 němčina. – Kapitola kathedr. čítá inful. probošta a děkana, kustoda a 4 kanovníky. – Diécésní synody byly v Budějovicích odbývány r. 1863, 1872 a 1875. – Dějiny biskupství a diécése budějovické s doplňky od kons. rady a archiváře Jana Trajera vydány byly pod názvem: »Kurzgefasste Geschichte des Bisthums und der Diöcese Budweis von Franz Mardetschläger« (Budějovice, 1885). – Dříve pak vydán obšírný »Historickostatistický popis« všech far diécése budějovické v jazyku něm. od J. Trajera. Jrk.